Putin si k sobě povolal klíčové diplomaty, do USA pro ně poslal speciál. Proč to udělal?
Pouhých pár dní po sobotní vzpouře wagnerovců pod vedením jejich šéfa Jevgenije Prigožina si ruský prezident Vladimir Putin povolal domů klíčové diplomaty ze Spojených států. Americké ministerstvo zahraničí vzkázalo Kremlu, že očekává stejnou „úsluhu“ z jejich strany. Putin pro své lidi do Washingtonu poslal vládní speciál, informoval list Daily Mail.
Ruský vládní letoun vyrazil do USA v úterý dopoledne, vyhnul se evropskému vzdušnému prostoru. Na trase nenastaly žádné problémy a v pořádku přistál na washingtonském letišti Dulles. Oficiální vysvětlení cesty znělo, že „letadlo má přepravit do Ruska ty ruské diplomaty, jejichž diplomatická mise skončila“. O Rusku je dobře známo, že do zahraničí posílá na diplomatický pas pod záštitou práce na velvyslanectvích či konzulátech agenty svých tajných služeb.
Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ruské letadlo dorazilo, podle nich jde o rutinní záležitost. Nicméně resort diplomacie připomněl Rusku, že stejný protokol platí i pro návrat amerických diplomatů z Ruska.
Politology Putinův krok povolat domů vysoce postavené diplomaty překvapil právě proto, že přišel po vlně neklidu, který si tento víkend Rusko prožilo. Experti se domnívají, že ruský prezident si chce osobně vyslechnout výpovědi toho, jak na Prigožinovu vzpouru nahlížely USA. „Výměnou za tuhle zdvořilostní akci očekáváme od Ruska, že zachovají otevřený transport na naše ambasády, jak pro diplomaty, tak pro náklad,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Letadlo vyslané Ruskem může pojmout až 262 osob, není jasné, kolik lidí do USA z Ruska dorazilo a kolik jich zase odlétlo. Bývalý agent americké rozvědky vypověděl, že do Washingtonu pravděpodobně dorazili ruští agenti, aby se setkali se svými americkými protějšky. Ten dále objasnil, že „pokud dojde k nějaké extrémní situaci, ruští diplomaté svolají jednání svých špiček s americkým ministerstvem zahraničí“. „Uvidíme, co z toho bude,“ dodal.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
