Konec wagnerovců v Rusku? Vstupte do armády, nebo odejděte, řekl Putin. Slíbil tresty pro pučisty
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí pozdě večer v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta bylo zveřejněno nedlouho po víkendové vzpouře wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem.
Putin ve svém projevu uvedl, že během víkendové vzpoury vydal rozkaz, aby se „zabránilo krveprolití“. „Od samého začátku, na můj přímý pokyn, byly podniknuty kroky, abychom se vyhnuli velkému krveprolití,“ řekl prezident podle ruské agentury TASS. Dodal, že vzpoura „byla odsouzena k neúspěchu“ a že z této revolty vzešla země „sjednocená“.
„Organizátoři vzpoury to pochopili,“ řekl Putin bez toho, že by zmínil Prigožina. „Jakékoli vydíráni či způsob, jak vnést do Ruska zmatek, je odsouzeno k neúspěchu,“ dodal.
Jak prezident rovněž prohlásil, většina wagnerovců a jejich velitelů jsou vlastenci. Dodal, že dodrží svůj slib a umožní bojovníkům Wagnerovy skupiny přesídlit do Běloruska, pokud budou chtít. Mohou podle něj ovšem vstoupit také do pravidelné armády.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně informoval, že se Putin sešel s vedením ruských bezpečnostních složek, včetně ministra obrany Sergeje Šojgua. Mezi účastníky schůzky je i generální prokurátor Igor Krasnov, šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov či velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov.
„Shromáždil jsem vás, abych vám poděkoval za práci, kterou jste odvedli v posledních dnech, a abychom prodiskutovali situaci,“ řekl Putin v úvodu schůzky, které se naopak nezúčastnil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v pátek oznámil, že zahajuje tažení s cílem odstranit velení ruské armády. Wagnerovci pak v sobotu směřovali na Moskvu, vzpoura ale ještě tentýž den skončila na základě mlhavé dohody mezi Prigožinem a Kremlem, kterou zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Právě Prigožin by se měl podle této dohody nacházet nyní v Bělorusku, jeho osud je ale nejasný. Dnes sice zveřejnil novou audionahrávku, místo svého pobytu ale neupřesnil.
