Prigožin po jednání s Lukašenkem ustoupil: Zastavil pochod na Moskvu. A přesune se do Běloruska
Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin dnes souhlasil s návrhy běloruského lídra Alexandra Lukašenka na zastavení postupu skupiny na ruském území směrem na Moskvu a na následné uklidnění situace, uvedla ruská agentura RIA Novosti. Rozhovory s Prigožinem podle ní Lukašenko vedl na základě své předchozí domluvy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prigožinova tisková služba následně zastavení postupu wagnerovců na ruskou metropoli potvrdila a dodala, že cílem je zabránit, aby byla „prolita ruská krev". Prigožin nebude podle Kremlu stíhán a přesune se do Běloruska. Kreml uvedl, že neví, kde se teď vůdce wagnerovců nachází.
Soukromá Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) vojenská společnost se vzbouřila v noci na dnešek, její bojovníci dnes ráno obsadili jihoruský Rostov na Donu i některá další města a rychlým postupem se dosud blížili k ruské metropoli Moskvě. Vyvolali tak největší vnitropolitickou krizi v Rusku od jeho útoku na sousední Ukrajinu loni v únoru.
Ruský prezident Vladimir Putin v dopoledním televizním vystoupení ozbrojenou vzpouru wagnerovců označil za „dýku vraženou do zad“ a oznámil, že dal osobně rozkaz k neutralizaci vzbouřenců. Kolony Prigožinových bojovníků však v podstatě bez odporu pokračovaly celý den na sever směrem do ruské metropole, kdy byl už ráno vyhlášen stav protiteroristické operace.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
Podle běloruské agentury Belta, která se odvolává na sdělení Lukašenkovy tiskové služby, si Putin ráno s běloruským vůdcem telefonovali a dohodli se na dalším společném postupu. Večer si podle Belty Putin a Lukašenko telefonovali ještě jednou. Běloruský vůdce ruského prezidenta zpravil o výsledku svých jednání s Prigožinem. Putin Lukašenkovi poděkoval za „odvedenou práci“, napsala s odkazem na běloruské zdroje agentura AFP.
Lukašensko si „vlastními kanály dál vyjasnil situaci“, napsala Belta, a pak po dohodě s Putinem začal vyjednávat s Prigožinem. Rozhovory trvaly celý den, ale nakonec vedly podle Lukašenkovy tiskové služby k dohodě o nemožnosti „začínat krvavou válku na ruském území“. Šéf wagnerovců přijal návrhy na zastavení postupu na Moskvu a další kroky k uklidnění situace.
Na stole tak podle Minsku nyní leží „naprosto výhodná a přijatelná varianta řešení situace s garancemi bezpečnosti pro bojovníky“ Wagnerovy skupiny.
Prigožinova tisková služba ve svém vlastním vyjádření podle serveru Meduza uvedla, že za 24 hodin se wagnerovci dokázali dostat až na 200 kilometrů od Moskvy. „Za celou dobu nebyla prolita ani kapka krve našich bojovníků. Nyní přišla chvíle, kdy krev prolita být může,“ upozornila tisková služba Wagnerovy skupiny. Rozhodnutí vrátit se do „polních táborů“ bylo podle ní přijato na základě pochopení odpovědnosti za to, že může být „prolita ruská krev“.
Ruská státem kontrolovaná televizní stanice RT hlásí, že wagnerovci se v Rostově balí. Videa z místa podle webu deníku The Guardian také ukazují, že se připravují k odchodu. Podle agentury AFP skandují desítky obyvatel Rostova na Donu slovo Wagner u místního sídla vojenského velitelství, které ráno obsadili Prigožinovi vojáci a které se nyní chystají opustit. Mnozí obyvatelé, kteří se shromáždili na hlavní ulici v centru města, vytáhli své telefony, aby natočili záběry bojovníků polovojenské skupiny, a zároveň jim tleskali, píše AFP.
