18°C
Ruská tajná služba zabavila Prigožinovi miliardy rublů: Měl je u sebe v kanceláři?!
Příslušníci ruské tajné služby FSB v sobotu v Petrohradě našli a zajistili celkem asi čtyři miliardy rublů (v přepočtu zhruba 1 miliarda Kč), které podle místního zpravodajského serveru Fontanka patří zakladateli soukromé vojenské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgeniji Prigožinovi. Toho ruské úřady kvůli vzpouře a pochodu jeho sil směrem na Moskvu od pátečního večera stíhají pro organizaci ozbrojeného povstání. Ruský prezident Vladimir Putin svého někdejšího spojence označil za zrádce a jeho krok za „dýku vraženou do zad Ruska", které už déle než rok útočí na sousední Ukrajinu.
Prigožin podle serveru Fontanka na sociálních sítích sdělil skutečnost, že se jednalo o jeho peníze, potvrdil a dodal, že na věci nevidí nic strašného. Byly podle něj určeny na platy příslušníků Wagnerovy skupiny, na kompenzace příbuzným zabitých bojovníků a na některé další účely.
Finance nalezli dnes po poledni příslušníci FSB v dodávce a dvou minibusech zaparkovaných na dvoře za hotelem Trezzini v Petrohradě, podle Fontanky v něm měl Prigožin kancelář. Uloženy byly v papírových krabicích. Vyšetřovatelé v sobotu také na petrohradském letišti Pulkovo zapečetili vrtulník a soukromé letadlo, které měl Prigožin dlouhodobě pronajaté a používal je. Už ráno ruští vyšetřovatelé obsadili centrálu Wagnerovy skupiny v Petrohradě, kam dorazili v doprovodu příslušníků speciální jednotky OMON.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
