Wagnerovci se blíží k Moskvě: Starosta města vyzval obyvatele k omezení pohybu!
Moskevský starosta Sergej Sobjanin v sobotu vyzval obyvatele, aby co nejméně vycházeli do ulic, zatímco se k ruské metropoli podle všeho blížili vzbouření žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Sobjanin také oznámil, že pondělí bude nepracovním dnem, což má pomoci „minimalizovat rizika". Informují o tom agentura Reuters nebo zpravodajská společnost BBC.
Starosta ve svém prohlášení na sociální síti Telegram neuvedl přesnou příčinu opatření, spojoval je s „režimem protiteroristické operace“ vyhlášeným během dopoledne. „Městské služby jsou v pohotovosti... Situace je složitá,“ citovala jej BBC.
Volno podle ní v pondělí budou mít všichni kromě lidí pracujících na úřadech či ve vojenských závodech. Sobjanin varoval, že některé ulice nebo celé čtvrti mohou být v nejbližší době uzavřené. Protiteroristický režim zároveň umožňuje úřadům monitorovat či omezovat komunikaci obyvatel, prohledávat osoby a vozidla nebo nařizovat evakuace.
Moskva se podle všeho připravovala na příjezd bojovníků Wagnerovy skupiny, jejíž lídr Jevgenij Prigožin zahájil ozbrojené povstání s cílem sesadit velení ruské armády. Jeho jednotky dopoledne obsadily vojenské velitelství ve městě Rostov na Donu, načež směřovaly na sever do hlavního města. Jakými silami Prigožin disponuje, přitom nebylo jasné.
Ještě dopoledne v Moskvě podle médií panovala poklidná atmosféra. „I před povstáním se úřady co nejvíce snažily v Moskvě vytvářet dojem normálnosti, zatímco Rusko za hranicemi na Ukrajině vedlo brutální válku. Tyto snahy z velké části v sobotu pokračovaly,“ napsal list The New York Times. Podle informací ruského webu Meduza ovšem moskevské úřady zvažovaly možnost vyhlášení zákazu nočního vycházení.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
