Obavy ruského ministra obrany: Kyjev chce dle něj napadnout Krym střelami Storm Shadow a HIMARS
Nasazení amerických raket HIMARS a britských střel s plochou dráhou letu Storm Shadow do útoků na „ruské území, včetně Krymu“, jak plánuje Kyjev, by znamenalo zapojení Spojených států a Británie do konfliktu v plném rozsahu, varoval dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym na jaře 2014, po svržení a vyhnání proruského prezidenta z Kyjeva.
Loni na podzim Moskva anektovala další čtyři ukrajinské regiony, které částečně dobyla ruská vojska po invazi z loňského února. Většina světa tyto anexe neuznává. Kyjev si za válečný cíl klade vyhnání ruských vojsk a osvobození všech okupovaných území, včetně Krymu. Ukrajina se těší podpoře a vojenské pomoci Západu: raketomety HIMARS a příslušnou munici dodaly ukrajinské armádě Spojené státy, střely Storm Shadow Británie.
„Podle našich údajů vedení ozbrojených sil Ukrajiny plánuje zasadit údery na území Ruské federace, včetně Krymu, raketami HIMARS a střelami Storm Shadow,“ řekl Šojgu. Ministr podle TASS zdůraznil, že nasazení uvedených raket a střel mimo oblast „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, povede k okamžitým odvetným úderům proti ukrajinským rozhodovacím centrům a bude znamenat zatažení USA a Británie do konfliktu v plném rozsahu.
Šojgu připustil, že ukrajinské síly pokračují v útocích na třech frontových úsecích, v Záporožské oblasti, u Doněcka a jižně od Doněcka. Do bojů Kyjev nasadil „elitní jednotky, vycvičené specialisty Severoatlantické aliance“, a také velké množství západních zbraní, dodal ruský ministr.
„Od 4. června (Rusy uváděné datum zahájení ukrajinské protiofenzívy - pozn. ČTK) podnikly ukrajinské ozbrojené síly 263 útoků na pozice ruských vojsk,“ řekl Šojgu a tvrdil, že ruským jednotkám se všechny útoky podařilo odrazit a nepřítel nedosáhl svých cílů.
Ukrajinci od počátku své protiofenzívy osvobodili 113 kilometrů čtverečních včetně osmi obcí, uvádí americký Institut pro studium války (ISW). Na základě snímků s rozpoznatelným místem pořízení potvrdil dobytí vesnice Pjatychatky v Záporožské oblasti, o čemž v předchozích dnech informovaly ukrajinské i ruské zdroje. Ukrajinské síly postoupily rovněž u Bachmutu, jehož dobytí Moskva ohlásila minulý měsíc.
Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.
Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatní prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
