Rusové drželi 300 Ukrajinců ve sklepě: 28 dní hrůzy, mučení a mrtvoly na podlaze
Jahidne je vesnička v Černihivské oblasti, do roku 2022 si zde poklidně žilo jejích pár set obyvatel, loni se však stala dějištěm jednoho z mnoha ruských válečných zločinů. Okupanti drželi kolem 300 lidí po 28 dnů ve sklepení místní školy. Do vsi nyní přijel tým reportérů Sky News, mluvili s přeživšími o „28 dnech hrůzy“, debatovali nad tím, zda Rusové za svůj čin vůbec někdy ponesou odpovědnost.
Jahidne je obklopeno lesy a na první pohled působí poklidně, rozbombardované budovy pak však vyprávějí jiný příběh. Vesničané se snaží vrátit do normálního života a zvnějšku se jim to i daří, domy se daly opravit, do obce se vrátily oslavy a zpěv, jenže teroru, jakým si prošli, se jen tak nezbaví.
„Do sklepů školy jsme šly jako děti a vrátili jsme se jako dospělí. Hodnoty člověka se rychle změní, když nemůžete jíst, spát nebo se umýt,“ uvedla šestnáctiletá Marina. „Je těžké na to zapomenout, je těžké na to vzpomínat,“ řekla.
Mrtvoly ležely mezi živými
Konec února 2022 patřil vůbec k nejnásilnějším momentům ruské války na Ukrajině, okupanti tehdy téměř celou ves nahnali do sklepa školy. Drželi je jako rukojmí ve tmě a v mrazu.
Lidé hladověli, neměli ani dostatek vody, jejich trýznitelé je navíc mučili. Deset lidí zemřelo ve školním sklepě, přeživší vypovídali o ponižujících a brutálních podmínkách, ve kterých museli žít. Nemluvě o strachu a pak nemocech, které se začaly ve škole šířit. Více než rok po hrůzných událostech mají lidé z Jahidne svědčit u jednoho z dosud největších soudů týkajících se ruských válečných zločinů, obviněno bylo 15 okupantů.
A ukrajinští prokurátoři věří, že jejich případ je natolik silný a podložený nepopiratelnými důkazy, že se s ním dostanou až před Mezinárodní trestní tribunál (ICC). Tým Sky News měl možnost do důkazní složky nahlédnout, mluvit s přeživšími i zhlédnout 3D modely místa činu s forenzními detaily vyšetřovatelů. 368 osob z toho 69 dětí, 10 obětí, 28 dnů – to je horor Jahidne v číslech. „Mrtvoly ležely hodiny mezi živými, někdy dny, museli jsme žadonit, aby je pohřbili,“ vyprávějí s těžkým srdcem přeživší.
„Jak můžu popsat, co jsme prožili? Jednu chvíli mluvíte s babičkou, druhou si uvědomíte, že je mrtvá. Rusové nás záměrně vyhladověli, jídlo měli, nám ho nedali,“ komentovala Valentyna Lohrynčuková. Ukrajinští právníci se budou snažit dokázat, že Rusové porušili celou řadu mezinárodních zákonů týkajících se zacházení s civilisty během války, včetně užívání civilistů jako živých terčů. V čele týmu právníků je čtyřiatřicetiletý prokurátor Serhij Krupko.
„Případy válečných zločinů spočívají na několika faktorech. Je nezbytné mít fyzické důkazy prokazující, že obvinění byli na místě, svědky, kteří je mohou identifikovat,“ vysvětlil právník s tím, že se sběrem dokumentace pomáhali i novináři. A velkou část složky tvoří výpovědi více než 300 přeživších, kteří byli přímými svědky ruských zločinů a kteří jsou schopni pachatele identifikovat.
„Chtěli nás dehumanizovat.“
Utrpení vesničanů je těžko představitelné, ve stísněném sklepu bez oken trávili třeba i 16 hodin v jedné poloze. Měli jen omezenou možnost vykonávat potřebu, místo záchodu měli několik kýblů v rohu místnosti. „Byla to záměrná taktika, chtěli nás zlomit, chtěli nás dehumanizovat. Neměli jsme žádnou hygienu, ruce jsme si nemohli umýt třeba 10 dní,“ popsala učitelka Valentyna Danilovová.
Pedagožka zmínila, že hlavně senioři se zdráhali jíst a pít, nechtěli chodit na záchod přede všemi a už vůbec nechtěli být nuceni vymočit se na místě, kde seděli. Novináři Sky News zmiňovaný sklep navštívili, jeho zdi zdobí kresby – někdy dětské, jindy realistické od dospělých, někdy vzkazy, někdy slova ukrajinské hymny, nebo nápisy „Ne válce“. Ukrajinci z Jahidne zmiňují i psychologický nátlak, jejich věznitelé jim řekli, že Kyjev padl a že prezident Volodymyr Zelenskyj utekl ze země. Dokonce měli i ruské noviny píšící o pádu Ukrajiny.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Učitelka Valentyna vedla ve sklepu kalendář i seznam mrtvých, vzpomíná, že je stěží byli schopni rozeznávat noc a den. „Nikdo z nás neočekával, že přežijeme. Věřili jsme, že jednoho dne naše děti najdou toto místo a chtěli jsme, aby naši věděli, kdo tu byl a co se tu stalo,“ doplnila. Valentyna mluvila i o tom, že někteří Rusové si jejich teror vysloveně užívali. Vysvětlila, že několik vesničanů jako Viktor Ševčenko byl zabit ještě před uvězněním ve sklepu.
„Sedmnáct dní ho nechali ležet na dvoře u domu, bosý, s rukama svázanými za zády, s kulkou v hlavě a známkami mučení,“ vylíčil otec zavražděného civilisty. Místní doufají, že se ukrajinským prokurátorům podaří dosáhnout rozsudku „vinní“ a vysokých trestů pro okupanty.
