Zkáza Kachovky tvrdě zasáhla i Rusy. Přišli o obranné pozice, zaplavená jsou okupovaná území
Úterní protržení Kachovské přehrady připravilo ruské síly o obranná postavení na levém břehu řeky Dněpr, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském válčišti americký Institut pro studium války (ISW). Zničení vodního díla podle něj výrazně změní podobu fronty v jihoukrajinské Chersonské oblasti.
Snímky pořízené ve středu ukazují, že záplavy „silně narušují připravené ruské obranné pozice na východním (levém) břehu řeky Dněpr - zejména ovlivňují ruské předsunuté pozice v obcích Hola Prystaň a Olešky“, uvedli američtí analytici.
Povodňová vlna podle nich přinutila ruské síly opustit postavení, ze kterých dříve ostřelovaly Cherson a další obce na pravém břehu pod kontrolou Ukrajiny. Povodeň také zničila ruská minová pole podél břehu Dněpru, přičemž dokládat to mají záběry šířené po sociálních sítích, na nichž údajně po nárazu do břehů vybuchují vodou unášené miny.
ISW cituje mluvčí ukrajinského jižního velitelství Nataliju Humenjukovou, podle níž ruské síly stáhly své vojáky a techniku o pět až patnáct kilometrů od zatopené oblasti. Tím se některé obce v Chersonské oblasti dostaly mimo dostřel Rusů.
Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo naopak tvrdí, že zničení přehrady je pro ruskou obranu výhodné, protože zkomplikuje ukrajinský postup přes řeku. Jeho hodnocení situace však podle institutu pomíjí ztrátu první linie s připravenými ruskými opevněními. Není také jasné, jaké množství ruské těžké techniky bylo ztraceno za prvních 24 hodin povodně.
Hladina v přehradě za den klesla o metr
Gubernátor Chersonské oblasti dnes uvedl, že voda z přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních tohoto území. Z toho 68 procent je podle něj na Ruskem okupovaném levém břehu řeky Dněpr.
Podle Prokudina nyní průměrná hladina řeky dosahuje 5,61 metru. Deník Ukrajinska pravda také uvedl, že lidé v záplavové zóně jsou vyčerpáni, ale jsou zásobováni vším potřebným. Mnoho obyvatel podle listu odmítá oblast opustit.
List dále s odvoláním na vyjádření společnosti Ukrenerho uvedl, že hladina v protržené nádrži za poslední den klesla o téměř jeden metr a u města Nikopol momentálně dosahuje 13,05 metru.
Kyjev a Moskva se ze zničení Kachovské přehrady obvinily navzájem. ISW již dříve uvedl, že viníka tohoto činu zatím nelze určit, veškeré indicie ale naznačují, že šlo o úmyslný čin Ruska. Upozorňuje také na vyjádření odborníků oslovených listem The New York Times, podle nichž zničení přehrady nejspíše způsobila exploze výbušnin umístěných uvnitř hráze a vodní elektrárny. Ty mělo v době výbuchu pod kontrolou Rusko.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
