Zkáza Kachovky tvrdě zasáhla i Rusy. Přišli o obranné pozice, zaplavená jsou okupovaná území
Úterní protržení Kachovské přehrady připravilo ruské síly o obranná postavení na levém břehu řeky Dněpr, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském válčišti americký Institut pro studium války (ISW). Zničení vodního díla podle něj výrazně změní podobu fronty v jihoukrajinské Chersonské oblasti.
Snímky pořízené ve středu ukazují, že záplavy „silně narušují připravené ruské obranné pozice na východním (levém) břehu řeky Dněpr - zejména ovlivňují ruské předsunuté pozice v obcích Hola Prystaň a Olešky“, uvedli američtí analytici.
Povodňová vlna podle nich přinutila ruské síly opustit postavení, ze kterých dříve ostřelovaly Cherson a další obce na pravém břehu pod kontrolou Ukrajiny. Povodeň také zničila ruská minová pole podél břehu Dněpru, přičemž dokládat to mají záběry šířené po sociálních sítích, na nichž údajně po nárazu do břehů vybuchují vodou unášené miny.
ISW cituje mluvčí ukrajinského jižního velitelství Nataliju Humenjukovou, podle níž ruské síly stáhly své vojáky a techniku o pět až patnáct kilometrů od zatopené oblasti. Tím se některé obce v Chersonské oblasti dostaly mimo dostřel Rusů.
Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo naopak tvrdí, že zničení přehrady je pro ruskou obranu výhodné, protože zkomplikuje ukrajinský postup přes řeku. Jeho hodnocení situace však podle institutu pomíjí ztrátu první linie s připravenými ruskými opevněními. Není také jasné, jaké množství ruské těžké techniky bylo ztraceno za prvních 24 hodin povodně.
Hladina v přehradě za den klesla o metr
Gubernátor Chersonské oblasti dnes uvedl, že voda z přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních tohoto území. Z toho 68 procent je podle něj na Ruskem okupovaném levém břehu řeky Dněpr.
Podle Prokudina nyní průměrná hladina řeky dosahuje 5,61 metru. Deník Ukrajinska pravda také uvedl, že lidé v záplavové zóně jsou vyčerpáni, ale jsou zásobováni vším potřebným. Mnoho obyvatel podle listu odmítá oblast opustit.
List dále s odvoláním na vyjádření společnosti Ukrenerho uvedl, že hladina v protržené nádrži za poslední den klesla o téměř jeden metr a u města Nikopol momentálně dosahuje 13,05 metru.
Kyjev a Moskva se ze zničení Kachovské přehrady obvinily navzájem. ISW již dříve uvedl, že viníka tohoto činu zatím nelze určit, veškeré indicie ale naznačují, že šlo o úmyslný čin Ruska. Upozorňuje také na vyjádření odborníků oslovených listem The New York Times, podle nichž zničení přehrady nejspíše způsobila exploze výbušnin umístěných uvnitř hráze a vodní elektrárny. Ty mělo v době výbuchu pod kontrolou Rusko.
Během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku si Volodymyr Zelenskyj vyžádal řízené střely Tomahawk, informoval Telegraph s odvoláním na své zdroje.
V rozhovoru pro Axios den po setkání s Trumpem Zelenskyj uvedl, že amerického prezidenta požádal o jednu věc, kterou Kyjev potřebuje.
„Ano. (...) Potřebujeme ho [posílený zbraňový systém], ale to neznamená, že ho použijeme, pokud ho budeme mít,“ vysvětlil Zelenskyj. Dodal, že přítomnost tohoto nepojmenovaného systému by pomohla dostat Putina k jednacímu stolu.
Střely s plochou dráhou letu Tomahawk mají dolet až 2 500 km. Ukrajinské ozbrojené síly v současnosti používají střely ATACMS, ale jejich dolet nepřesahuje 300 km.
V polovině července napsal sloupkař deníku Washington Post David Ignatius, že Trump zvažuje dodávky raket Tomahawk Ukrajině jako způsob, jak vyvinout tlak na Rusko.
Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
