Bezpečnostní analytik Smetana o Kachovce: Rusku to může uvolnit síly
Zničení druhé největší přehrady může Rusku rozvázat ruce, aby mohlo přesouvat část svých sil. Další možný vývoj, i jestli se Rusové dopustili válečného zločinu, popsal pro Blesk bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Je útok na přehradu srovnatelný s použitím zbraní hromadného ničení, jak zaznívá v některých vyjádřeních?
„Rozhodně to není srovnatelné s použitím jaderných zbraní ani politicky, ani dopadem. Co se týče dalších zbraní hromadného ničení, jako třeba chemických, velmi by záleželo na kontextu a rozsahu. Takže to srovnání mi nepřijde na místě.“
Mluví se také o porušení Ženevských konvencí.
„V rámci mezinárodního válečného práva, pokud se dějí útoky na civilní infrastrukturu, musí být úměrné efektu a musí minimalizovat potenciální ztráty na lidských životech mezi civilisty. A je zjevné, že pokud bylo na přehradu úmyslně zaútočeno, tak v tomto případě proporcionalita nedává moc smysl a dá se předpokládat, že by se něco takového kvalifikovalo jako válečný zločin.“
Co znamená zničení přehrady pro vývoj války? Pravý břeh Dněpru mají pod kontrolou Ukrajinci, levý Rusové.
„Zatím je to velmi těžké říct. Dá se předpokládat, že Ukrajina neplánovala jako hlavní směr útoku snahu o překročení řeky. Možná kalkulovala s možností výpadů přes ni, které by fixovaly ruské síly. Jedna z variant vývoje je, že to může Rusku pomoct. Uvolní si část sil a bude je moci přesunout více na východ, kde je potřebuje. Nevíme teď, do jaké míry budou zaplaveny ruské pozice, které jsou na levém břehu. A kromě vojenských dopadů jsou zásadní ty na civilisty, které jsou bezprecedentní.“
Hovoří o zatopení až 80 měst a obcí. Znamená to, že Rusové – pokud by se útok prokázal – ztratili všechny zábrany?
„Že by to Rusko mohlo udělat, se spekulovalo už loni v říjnu, kdy se objevily z ukrajinské strany zprávy, že se snaží podminovat tuto přehradu. Myšlenka, že by to Rusko mohlo provést, už existovala před nějakou dobou, to znamená, že z mé perspektivy tam ty zábrany už možná nemělo před tím útokem. Pokud to byl záměrný útok, tak je to určitě pomyslné překročení nějaké další hranice.“
Ptám se na to i proto, že se nabízí otázka, jestli by dalším cílem nemohla být záporožská jaderná elektrárna?
„Je to otázka, která je na místě. Spekulace, že by se Rusko mohlo pokusit o zinscenování nehody v jaderné elektrárně, kterou aktuálně kontroluje, se dostaly z ukrajinské strany do veřejného prostoru relativně nedávno. Pokud by šlo o zfingování katastrofy většího rozsahu, tak by to byl další krok, takže je potřeba být obezřetný. Ale nemáme žádné informace, že by se k tomuto kroku schylovalo. Ovšem ani nemáme přístup k informacím tajných služeb, takže spoustu věcí nevíme a je na místě tomu věnovat zvýšenou pozornost.“
Kromě ovládnutí Kupjansku Gerasimov oznámil, že ruské jednotky obsadily 80 procent Vovčansku u hranice Charkovské oblasti s Ruskem a 70 procent strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Podle analytiků z projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě Rusové drží jižní část města, zbytek označují jako takzvanou šedou zónu, kdy dané území neovládá ani jedna ze znepřátelených stran.
Ruská armáda ovládla ukrajinský Kupjansk, oznámil dnes náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který s prezidentem Vladimirem Putinem navštívil velitelství západního uskupení vojsk. Informují o tom tiskové agentury.
Ruské ministerstvo obrany na svém účtu na telegramu zveřejnilo video, na kterém Gerasimov vítá Putina oblečeného ve vojenské uniformě a šéf Kremlu poslouchá hlášení o situaci na frontě ve válce proti Ukrajině, jež mu podávají vojenští velitelé.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel návrh amerického plánu na dosažení míru s Ruskem a bude o něm jednat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Dnes to podle tiskových agentur uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. Zelenskyj se sešel v Kyjevě s vysoce postavenými americkými vojenskými činiteli.
Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že „bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války“. Zdůraznila, že od začátku ruské invaze usiluje o mír a podporuje všechny smysluplné návrhy, které k němu mohou vést. „Jsme připraveni i nyní konstruktivně spolupracovat s americkou stranou a našimi partnery v Evropě a ve světě na dosažení míru,“ uvedla také kancelář ukrajinského prezidenta.
