Bezpečnostní analytik Smetana o Kachovce: Rusku to může uvolnit síly
Zničení druhé největší přehrady může Rusku rozvázat ruce, aby mohlo přesouvat část svých sil. Další možný vývoj, i jestli se Rusové dopustili válečného zločinu, popsal pro Blesk bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Je útok na přehradu srovnatelný s použitím zbraní hromadného ničení, jak zaznívá v některých vyjádřeních?
„Rozhodně to není srovnatelné s použitím jaderných zbraní ani politicky, ani dopadem. Co se týče dalších zbraní hromadného ničení, jako třeba chemických, velmi by záleželo na kontextu a rozsahu. Takže to srovnání mi nepřijde na místě.“
Mluví se také o porušení Ženevských konvencí.
„V rámci mezinárodního válečného práva, pokud se dějí útoky na civilní infrastrukturu, musí být úměrné efektu a musí minimalizovat potenciální ztráty na lidských životech mezi civilisty. A je zjevné, že pokud bylo na přehradu úmyslně zaútočeno, tak v tomto případě proporcionalita nedává moc smysl a dá se předpokládat, že by se něco takového kvalifikovalo jako válečný zločin.“
Co znamená zničení přehrady pro vývoj války? Pravý břeh Dněpru mají pod kontrolou Ukrajinci, levý Rusové.
„Zatím je to velmi těžké říct. Dá se předpokládat, že Ukrajina neplánovala jako hlavní směr útoku snahu o překročení řeky. Možná kalkulovala s možností výpadů přes ni, které by fixovaly ruské síly. Jedna z variant vývoje je, že to může Rusku pomoct. Uvolní si část sil a bude je moci přesunout více na východ, kde je potřebuje. Nevíme teď, do jaké míry budou zaplaveny ruské pozice, které jsou na levém břehu. A kromě vojenských dopadů jsou zásadní ty na civilisty, které jsou bezprecedentní.“
Hovoří o zatopení až 80 měst a obcí. Znamená to, že Rusové – pokud by se útok prokázal – ztratili všechny zábrany?
„Že by to Rusko mohlo udělat, se spekulovalo už loni v říjnu, kdy se objevily z ukrajinské strany zprávy, že se snaží podminovat tuto přehradu. Myšlenka, že by to Rusko mohlo provést, už existovala před nějakou dobou, to znamená, že z mé perspektivy tam ty zábrany už možná nemělo před tím útokem. Pokud to byl záměrný útok, tak je to určitě pomyslné překročení nějaké další hranice.“
Ptám se na to i proto, že se nabízí otázka, jestli by dalším cílem nemohla být záporožská jaderná elektrárna?
„Je to otázka, která je na místě. Spekulace, že by se Rusko mohlo pokusit o zinscenování nehody v jaderné elektrárně, kterou aktuálně kontroluje, se dostaly z ukrajinské strany do veřejného prostoru relativně nedávno. Pokud by šlo o zfingování katastrofy většího rozsahu, tak by to byl další krok, takže je potřeba být obezřetný. Ale nemáme žádné informace, že by se k tomuto kroku schylovalo. Ovšem ani nemáme přístup k informacím tajných služeb, takže spoustu věcí nevíme a je na místě tomu věnovat zvýšenou pozornost.“
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
