Bezpečnostní analytik Smetana o Kachovce: Rusku to může uvolnit síly
Zničení druhé největší přehrady může Rusku rozvázat ruce, aby mohlo přesouvat část svých sil. Další možný vývoj, i jestli se Rusové dopustili válečného zločinu, popsal pro Blesk bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Je útok na přehradu srovnatelný s použitím zbraní hromadného ničení, jak zaznívá v některých vyjádřeních?
„Rozhodně to není srovnatelné s použitím jaderných zbraní ani politicky, ani dopadem. Co se týče dalších zbraní hromadného ničení, jako třeba chemických, velmi by záleželo na kontextu a rozsahu. Takže to srovnání mi nepřijde na místě.“
Mluví se také o porušení Ženevských konvencí.
„V rámci mezinárodního válečného práva, pokud se dějí útoky na civilní infrastrukturu, musí být úměrné efektu a musí minimalizovat potenciální ztráty na lidských životech mezi civilisty. A je zjevné, že pokud bylo na přehradu úmyslně zaútočeno, tak v tomto případě proporcionalita nedává moc smysl a dá se předpokládat, že by se něco takového kvalifikovalo jako válečný zločin.“
Co znamená zničení přehrady pro vývoj války? Pravý břeh Dněpru mají pod kontrolou Ukrajinci, levý Rusové.
„Zatím je to velmi těžké říct. Dá se předpokládat, že Ukrajina neplánovala jako hlavní směr útoku snahu o překročení řeky. Možná kalkulovala s možností výpadů přes ni, které by fixovaly ruské síly. Jedna z variant vývoje je, že to může Rusku pomoct. Uvolní si část sil a bude je moci přesunout více na východ, kde je potřebuje. Nevíme teď, do jaké míry budou zaplaveny ruské pozice, které jsou na levém břehu. A kromě vojenských dopadů jsou zásadní ty na civilisty, které jsou bezprecedentní.“
Hovoří o zatopení až 80 měst a obcí. Znamená to, že Rusové – pokud by se útok prokázal – ztratili všechny zábrany?
„Že by to Rusko mohlo udělat, se spekulovalo už loni v říjnu, kdy se objevily z ukrajinské strany zprávy, že se snaží podminovat tuto přehradu. Myšlenka, že by to Rusko mohlo provést, už existovala před nějakou dobou, to znamená, že z mé perspektivy tam ty zábrany už možná nemělo před tím útokem. Pokud to byl záměrný útok, tak je to určitě pomyslné překročení nějaké další hranice.“
Ptám se na to i proto, že se nabízí otázka, jestli by dalším cílem nemohla být záporožská jaderná elektrárna?
„Je to otázka, která je na místě. Spekulace, že by se Rusko mohlo pokusit o zinscenování nehody v jaderné elektrárně, kterou aktuálně kontroluje, se dostaly z ukrajinské strany do veřejného prostoru relativně nedávno. Pokud by šlo o zfingování katastrofy většího rozsahu, tak by to byl další krok, takže je potřeba být obezřetný. Ale nemáme žádné informace, že by se k tomuto kroku schylovalo. Ovšem ani nemáme přístup k informacím tajných služeb, takže spoustu věcí nevíme a je na místě tomu věnovat zvýšenou pozornost.“
Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.
Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
