Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.
Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.
Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.
„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.
Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.
„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.
