Norské úřady varovaly před přátelskou běluhou: Jde o ruského špióna?!
Velrybu úřady poprvé spatřily u norského pobřeží v roce 2019. Ovšem nyní se dostala do hustě osídlené oblasti. Zvíře je známé tím, že sleduje lodě a je přátelské k lidem.
Běluhu poprvé spatřil u pobřeží Finmark v severovýchodní části Norska rybář Joar Hosten v roce 2019. Velryba se prý tehdy snažila dostat z postroje, který na sobě měla upevněný. Rybáři se podařilo zvíře z postroje vyprostit a kontaktoval ředitelství pro rybolov v zemi.
Experti se tehdy shodli, že zvíře by mohlo být ruským „špionem“. Mořský biolog Bergen Ree Wiig uvedl, že postroj, který na sobě běluha měla, byl „speciálně vyrobený“. Daly se na něj upevnit kamery GoPro. Zároveň prý byl na postroji nápis „výstroj Petrohradu“. Podle expertů byla velryba vycvičená pro vojenské operace.
Obřímu savci se proto začalo přezdívat Hvaldimir. Jedná se o slovní hříčku. „Hval“ v norštině znamená velryba, „dimir“ odkazuje na Vladimira Putina. Velryba je prý velice přátelská k lidem a sleduje lodě. Za čtyři roky si už na ni lidé zvykli, ovšem podle informací britského deníku Daily Mail se nyní dostala do zátoky Oslofjord, což znepokojuje norské úřady. Jedná se totiž o hustě osídlenou oblast.
Norské ředitelství pro rybolov proto varovalo veřejnost, aby se od velryby držela dál. „Zvlášť vyzýváme lidi na člunech, aby si udržovali dostatečnou vzdálenost, aby se velryba nezranila,“ uvedl Frank Bakke-Jensen z ředitelství pro rybolov. Velryba již v minulosti utrpěla drobná zranění po střetu s čluny. Oslofjord je oblíbenou turistickou destinací a je zde hustý lodní provoz. Navíc tam má podle výše zmíněného deníku omezený přístup k potravě. Nicméně úřady zatím neplánují provést bezpečnostní opatření. „Dotyčná velryba je volně žijící zvíře a nevidíme důvod ji chytit a umístit za bariéry,“ uvedl Bakke-Jensen.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
