Norské úřady varovaly před přátelskou běluhou: Jde o ruského špióna?!
Velrybu úřady poprvé spatřily u norského pobřeží v roce 2019. Ovšem nyní se dostala do hustě osídlené oblasti. Zvíře je známé tím, že sleduje lodě a je přátelské k lidem.
Běluhu poprvé spatřil u pobřeží Finmark v severovýchodní části Norska rybář Joar Hosten v roce 2019. Velryba se prý tehdy snažila dostat z postroje, který na sobě měla upevněný. Rybáři se podařilo zvíře z postroje vyprostit a kontaktoval ředitelství pro rybolov v zemi.
Experti se tehdy shodli, že zvíře by mohlo být ruským „špionem“. Mořský biolog Bergen Ree Wiig uvedl, že postroj, který na sobě běluha měla, byl „speciálně vyrobený“. Daly se na něj upevnit kamery GoPro. Zároveň prý byl na postroji nápis „výstroj Petrohradu“. Podle expertů byla velryba vycvičená pro vojenské operace.
Obřímu savci se proto začalo přezdívat Hvaldimir. Jedná se o slovní hříčku. „Hval“ v norštině znamená velryba, „dimir“ odkazuje na Vladimira Putina. Velryba je prý velice přátelská k lidem a sleduje lodě. Za čtyři roky si už na ni lidé zvykli, ovšem podle informací britského deníku Daily Mail se nyní dostala do zátoky Oslofjord, což znepokojuje norské úřady. Jedná se totiž o hustě osídlenou oblast.
Norské ředitelství pro rybolov proto varovalo veřejnost, aby se od velryby držela dál. „Zvlášť vyzýváme lidi na člunech, aby si udržovali dostatečnou vzdálenost, aby se velryba nezranila,“ uvedl Frank Bakke-Jensen z ředitelství pro rybolov. Velryba již v minulosti utrpěla drobná zranění po střetu s čluny. Oslofjord je oblíbenou turistickou destinací a je zde hustý lodní provoz. Navíc tam má podle výše zmíněného deníku omezený přístup k potravě. Nicméně úřady zatím neplánují provést bezpečnostní opatření. „Dotyčná velryba je volně žijící zvíře a nevidíme důvod ji chytit a umístit za bariéry,“ uvedl Bakke-Jensen.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
