Norské úřady varovaly před přátelskou běluhou: Jde o ruského špióna?!
Velrybu úřady poprvé spatřily u norského pobřeží v roce 2019. Ovšem nyní se dostala do hustě osídlené oblasti. Zvíře je známé tím, že sleduje lodě a je přátelské k lidem.
Běluhu poprvé spatřil u pobřeží Finmark v severovýchodní části Norska rybář Joar Hosten v roce 2019. Velryba se prý tehdy snažila dostat z postroje, který na sobě měla upevněný. Rybáři se podařilo zvíře z postroje vyprostit a kontaktoval ředitelství pro rybolov v zemi.
Experti se tehdy shodli, že zvíře by mohlo být ruským „špionem“. Mořský biolog Bergen Ree Wiig uvedl, že postroj, který na sobě běluha měla, byl „speciálně vyrobený“. Daly se na něj upevnit kamery GoPro. Zároveň prý byl na postroji nápis „výstroj Petrohradu“. Podle expertů byla velryba vycvičená pro vojenské operace.
Obřímu savci se proto začalo přezdívat Hvaldimir. Jedná se o slovní hříčku. „Hval“ v norštině znamená velryba, „dimir“ odkazuje na Vladimira Putina. Velryba je prý velice přátelská k lidem a sleduje lodě. Za čtyři roky si už na ni lidé zvykli, ovšem podle informací britského deníku Daily Mail se nyní dostala do zátoky Oslofjord, což znepokojuje norské úřady. Jedná se totiž o hustě osídlenou oblast.
Norské ředitelství pro rybolov proto varovalo veřejnost, aby se od velryby držela dál. „Zvlášť vyzýváme lidi na člunech, aby si udržovali dostatečnou vzdálenost, aby se velryba nezranila,“ uvedl Frank Bakke-Jensen z ředitelství pro rybolov. Velryba již v minulosti utrpěla drobná zranění po střetu s čluny. Oslofjord je oblíbenou turistickou destinací a je zde hustý lodní provoz. Navíc tam má podle výše zmíněného deníku omezený přístup k potravě. Nicméně úřady zatím neplánují provést bezpečnostní opatření. „Dotyčná velryba je volně žijící zvíře a nevidíme důvod ji chytit a umístit za bariéry,“ uvedl Bakke-Jensen.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy bude podle německého kancléře Friedricha Merze pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí.
