Medveděv znovu straší Západ jadernými zbraněmi. Zmínil „preventivní úder“
Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Medveděv podle ruských médií nevyloučil, že by Západ mohl Kyjevu spolu se stíhačkami F-16 poskytnout i jaderné zbraně. Zatímco dodání stíhaček F-16 se nyní zdá být na pořadu dne, dodání jaderných zbraní Ukrajině dosud žádný západní činitel veřejně nenavrhl, připomněla agentura Reuters.
„Ale tehdy to bude znamenat, že k nim přiletí rakety s jadernými hlavicemi. Takové jsou nezvratné zákony války. Pokud dojde na jaderné zbraně, budeme muset zasadit preventivní úder,“ řekl Medveděv novinářům během návštěvy Vietnamu. Vyjádřil se takto den poté, co ministři obrany Běloruska a Ruska podepsali dokumenty o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Rusko, které má více jaderných zbraní než kterýkoli jiný stát, opakovaně prohlásilo, že Západ je zapojen do zástupné války s Ruskem o Ukrajinu, která by se mohla rozvinout v mnohem větší konflikt, napsala v souvislosti s Medveděvovými vyjádřeními agentura Reuters.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
Někdejší šéf ruského státu se také vyjádřil, že podle jeho názoru se „Evropa zbláznila“, zatímco Spojené státy jednají v souladu se svými pragmatickými zájmy. „Co se týče Evropy, tak pro mne je to udivující příběh. Svými rozhodnutími ustavičně přihřívají a eskalují situaci,“ prohlásil.
Medveděv rovněž tvrdil, že podle jeho soudu ukrajinská vláda testuje, jak by Ukrajinci přistoupili k rozdělení země. O tom podle něj vypovídají výroky o „severokorejském scénáři“ pro ukončení války. „Kyjevský režim takto zkouší, zda je veřejnost připravena na takovou variantu rozdělení země. Pro ně je to bezpochyby lepší možnost než rozdělení podle (kyjevské hlavní ulice) Chreščatyku či západních oblastí,“ prohlásil.
Ruský list Kommersant připomněl, že letos v lednu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov prohlásil, že Rusko by mohlo navrhnout „korejský scénář“ ukončení války, tedy rozdělení Ukrajiny a právní zakotvení ztráty ukrajinských území na východě země analogicky s rozdělením Korejského poloostrova na 38. rovnoběžce. V Kremlu toto vyjádření označili za „další kachnu“.
Kommersant také připomněl, že USA vystupovaly proti dodání stíhaček F-16 Ukrajině, avšak tento měsíc bezpečnostní poradce amerického prezidenta ohlásil, že stíhačky budou dodány, ale USA se ještě nerozhodly, zda F-16 dodají samy, anebo to jen umožní svým evropským spojencům. Ukrajinští vojáci očekávají, že jako první dodá tyto stíhačky Nizozemsko.
Naopak o dodání jaderných zbraní Ukrajině se dosud žádný západní činitel nezmínil. O jaderných zbraních ale od počátku krize hovoří ruští představitelé, kteří si tak podle komentátorů zřejmě kompenzují frustraci z neúspěchů na ukrajinském bojišti. Od Kyjeva se ruská vojska musela stáhnout ještě loni na jaře a západních oblastí Ukrajiny nikdy nedosáhla. Ukrajinští představitelé oficiálně označují za svůj válečný cíl osvobození veškerého okupovaného území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ještě na jaře 2014. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 457. dnem.
