Medveděv znovu straší Západ jadernými zbraněmi. Zmínil „preventivní úder“
Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Medveděv podle ruských médií nevyloučil, že by Západ mohl Kyjevu spolu se stíhačkami F-16 poskytnout i jaderné zbraně. Zatímco dodání stíhaček F-16 se nyní zdá být na pořadu dne, dodání jaderných zbraní Ukrajině dosud žádný západní činitel veřejně nenavrhl, připomněla agentura Reuters.
„Ale tehdy to bude znamenat, že k nim přiletí rakety s jadernými hlavicemi. Takové jsou nezvratné zákony války. Pokud dojde na jaderné zbraně, budeme muset zasadit preventivní úder,“ řekl Medveděv novinářům během návštěvy Vietnamu. Vyjádřil se takto den poté, co ministři obrany Běloruska a Ruska podepsali dokumenty o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Rusko, které má více jaderných zbraní než kterýkoli jiný stát, opakovaně prohlásilo, že Západ je zapojen do zástupné války s Ruskem o Ukrajinu, která by se mohla rozvinout v mnohem větší konflikt, napsala v souvislosti s Medveděvovými vyjádřeními agentura Reuters.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Někdejší šéf ruského státu se také vyjádřil, že podle jeho názoru se „Evropa zbláznila“, zatímco Spojené státy jednají v souladu se svými pragmatickými zájmy. „Co se týče Evropy, tak pro mne je to udivující příběh. Svými rozhodnutími ustavičně přihřívají a eskalují situaci,“ prohlásil.
Medveděv rovněž tvrdil, že podle jeho soudu ukrajinská vláda testuje, jak by Ukrajinci přistoupili k rozdělení země. O tom podle něj vypovídají výroky o „severokorejském scénáři“ pro ukončení války. „Kyjevský režim takto zkouší, zda je veřejnost připravena na takovou variantu rozdělení země. Pro ně je to bezpochyby lepší možnost než rozdělení podle (kyjevské hlavní ulice) Chreščatyku či západních oblastí,“ prohlásil.
Ruský list Kommersant připomněl, že letos v lednu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov prohlásil, že Rusko by mohlo navrhnout „korejský scénář“ ukončení války, tedy rozdělení Ukrajiny a právní zakotvení ztráty ukrajinských území na východě země analogicky s rozdělením Korejského poloostrova na 38. rovnoběžce. V Kremlu toto vyjádření označili za „další kachnu“.
Kommersant také připomněl, že USA vystupovaly proti dodání stíhaček F-16 Ukrajině, avšak tento měsíc bezpečnostní poradce amerického prezidenta ohlásil, že stíhačky budou dodány, ale USA se ještě nerozhodly, zda F-16 dodají samy, anebo to jen umožní svým evropským spojencům. Ukrajinští vojáci očekávají, že jako první dodá tyto stíhačky Nizozemsko.
Naopak o dodání jaderných zbraní Ukrajině se dosud žádný západní činitel nezmínil. O jaderných zbraních ale od počátku krize hovoří ruští představitelé, kteří si tak podle komentátorů zřejmě kompenzují frustraci z neúspěchů na ukrajinském bojišti. Od Kyjeva se ruská vojska musela stáhnout ještě loni na jaře a západních oblastí Ukrajiny nikdy nedosáhla. Ukrajinští představitelé oficiálně označují za svůj válečný cíl osvobození veškerého okupovaného území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ještě na jaře 2014. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 457. dnem.
