Medveděv znovu straší Západ jadernými zbraněmi. Zmínil „preventivní úder“
Pokud Západ dá Ukrajině jaderné zbraně, Rusko bude muset podniknout preventivní úder, pohrozil bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní zástupcem předsedy bezpečnostní rady. Medveděv podle ruských médií nevyloučil, že by Západ mohl Kyjevu spolu se stíhačkami F-16 poskytnout i jaderné zbraně. Zatímco dodání stíhaček F-16 se nyní zdá být na pořadu dne, dodání jaderných zbraní Ukrajině dosud žádný západní činitel veřejně nenavrhl, připomněla agentura Reuters.
„Ale tehdy to bude znamenat, že k nim přiletí rakety s jadernými hlavicemi. Takové jsou nezvratné zákony války. Pokud dojde na jaderné zbraně, budeme muset zasadit preventivní úder,“ řekl Medveděv novinářům během návštěvy Vietnamu. Vyjádřil se takto den poté, co ministři obrany Běloruska a Ruska podepsali dokumenty o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a největší konfrontaci mezi Moskvou a Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Rusko, které má více jaderných zbraní než kterýkoli jiný stát, opakovaně prohlásilo, že Západ je zapojen do zástupné války s Ruskem o Ukrajinu, která by se mohla rozvinout v mnohem větší konflikt, napsala v souvislosti s Medveděvovými vyjádřeními agentura Reuters.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) navštívil v pátek závod Motovilicha, hutní a vojenský závod v Permu v Rusku.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž.
„Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat,“ řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře, asi 70 kilometrů severně od obce Jastarnia na poloostrově Hel. Petrobaltic je polská firma, která se zabývá prospekcí a těžbou ropy a plynu v Baltském moři. Mluvčí ministerstva vnitra Katarzyna Galická uvedla, že stíhačky přeletěly nad plošinou ve výšce asi 150 metrů.
Někdejší šéf ruského státu se také vyjádřil, že podle jeho názoru se „Evropa zbláznila“, zatímco Spojené státy jednají v souladu se svými pragmatickými zájmy. „Co se týče Evropy, tak pro mne je to udivující příběh. Svými rozhodnutími ustavičně přihřívají a eskalují situaci,“ prohlásil.
Medveděv rovněž tvrdil, že podle jeho soudu ukrajinská vláda testuje, jak by Ukrajinci přistoupili k rozdělení země. O tom podle něj vypovídají výroky o „severokorejském scénáři“ pro ukončení války. „Kyjevský režim takto zkouší, zda je veřejnost připravena na takovou variantu rozdělení země. Pro ně je to bezpochyby lepší možnost než rozdělení podle (kyjevské hlavní ulice) Chreščatyku či západních oblastí,“ prohlásil.
Ruský list Kommersant připomněl, že letos v lednu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov prohlásil, že Rusko by mohlo navrhnout „korejský scénář“ ukončení války, tedy rozdělení Ukrajiny a právní zakotvení ztráty ukrajinských území na východě země analogicky s rozdělením Korejského poloostrova na 38. rovnoběžce. V Kremlu toto vyjádření označili za „další kachnu“.
Kommersant také připomněl, že USA vystupovaly proti dodání stíhaček F-16 Ukrajině, avšak tento měsíc bezpečnostní poradce amerického prezidenta ohlásil, že stíhačky budou dodány, ale USA se ještě nerozhodly, zda F-16 dodají samy, anebo to jen umožní svým evropským spojencům. Ukrajinští vojáci očekávají, že jako první dodá tyto stíhačky Nizozemsko.
Naopak o dodání jaderných zbraní Ukrajině se dosud žádný západní činitel nezmínil. O jaderných zbraních ale od počátku krize hovoří ruští představitelé, kteří si tak podle komentátorů zřejmě kompenzují frustraci z neúspěchů na ukrajinském bojišti. Od Kyjeva se ruská vojska musela stáhnout ještě loni na jaře a západních oblastí Ukrajiny nikdy nedosáhla. Ukrajinští představitelé oficiálně označují za svůj válečný cíl osvobození veškerého okupovaného území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ještě na jaře 2014. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 457. dnem.
