Ruská kritička, které se udělalo špatně v Praze: Její údajnou otravu vyšetřuje německá policie
Berlínská policie vyšetřuje podezření z otravy dvou účastnic konference ruské opozice uspořádané koncem dubna v německém hlavním městě. Jedna z žen, šéfka mezinárodní nadace Svobodné Rusko Natalija Arnoová, si podle zdrojů ruských nezávislých médií stěžovala, že se jí udělalo špatně během jejího pobytu v Praze, kam se přesunula začátkem května z berlínské konference. Setkání v Berlíně pořádal známý kritik Kremlu Michail Chodorkovskij.
Policie informovala o začátku vyšetřování v reakci na dotaz německého listu Welt am Sonntag. Další podrobnosti ale nesdělila, uvedl deník Die Welt na svém webu.
V polovině května ruský portál agents.media spekuloval, že Arnoovou i druhou ženu se mohly pokusit otrávit ruské tajné služby. Ředitelka Svobodného Ruska podle jeho zdrojů zaznamenala příznaky otravy v Praze, kam přijela z Berlína a kde měla na programu různé schůzky. Během pobytu údajně pocítila znecitlivění těla a bolesti v jeho různých částech. Nedlouho předtím, než se u ní projevily tyto symptomy, si všimla, že dveře jejího pražského hotelového pokoje byly otevřené.
Po návratu do USA, kde žije, se obrátila na lékaře i místní úřady. Podle jednoho ze zdrojů ruského portálu začal případ zkoumat Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Vedle Arnoové symptomy otravy podle portálu pocítila ještě jedna z účastnic konference v Berlíně, a to ruská novinářka, která nedávno emigrovala z Ruska. Ta ale uvedla, že příznaky se u ní projevily „možná ještě před konferencí“. Se svými problémy se obrátila na berlínskou kliniku Charité, kde se z otravy v roce 2020 léčil také ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Jméno novinářky portál nesdělil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
