Vatikán vyšle mírovou misi, která má ukončit válku na Ukrajině. Povede ji italský kardinál
Papež František požádal italského kardinála Mattea Zuppiho, aby vedl mírovou misi, která pomůže zmírnit napětí a konflikt na Ukrajině. Konkrétní termíny a další aspekty mise se ještě upřesňují. S odvoláním na dnešní oznámení Vatikánu o tom informují světové agentury.
František svůj záměr vyslat na Ukrajinu mírovou misi naznačil minulý měsíc při návratu z Maďarska, avšak nesdělil podrobnosti. Podle diplomatického zdroje Reuters by se Zuppi měl pokusil setkat zvlášť s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Sedmašedesátiletý předseda italské biskupské konference Zuppi, který je zároveň arcibiskupem boloňským, povede „misi, jež má pomoci zmírnit konflikt na Ukrajině“ v naději, že by to mohlo vést „k zahájení mírových procesů,“ uvedl Vatikán v prohlášení. Dokument zároveň uvádí, že se papež František nikdy nevzdal myšlenky, že by mírová mise Vatikánu mohla nastolit cestu k míru.
Hlava katolické církve k mírovému řešení války na Ukrajině, která trvá již 15 měsíců, vyzývala opakovaně. Při návratu z Maďarska na konci dubna se František neurčitě zmínil o mírové misi Vatikánu. „Nyní probíhá mise, ale zatím není veřejná. Až bude veřejná, prozradím ji,“ řekl novinářům.
V dnešním prohlášení se uvádí, že se konkrétní termíny a další specifika mise ještě upřesňují.
Zelenskyj se minulou sobotu ve Vatikánu s papežem Františkem setkal. Podle Reuters se však z jeho následného vyjádření zdálo, že úloze Vatikánu jako prostředníka není nakloněn. „Při vší úctě k Jeho Svatosti nepotřebujeme prostředníky, potřebujeme spravedlivý mír ... Putin pouze zabíjí. Nepotřebujeme s ním žádného prostředníka,“ řekl ukrajinský prezident před týdnem italské televizi.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
