Trest pro ruské vojáky: Za porušení kázně míří na frontě do zamřížovaných děr v zemi, tvrdí Britové
Ruští vojáci jsou vhazováni do děr v zemi, ve kterých jsou pak uvězněni. Má to být forma trestu za to, když odmítnou poslechnout rozkazy. Podzemní díry jsou vybaveny mřížemi. Jejich nadřízení mají problém je ukáznit a zdvihnout jim morálku, napsal list Daily Mail.
Britové uvádí, že ruští velitelé vězní své vlastní vojáky do zamřížovaných děr v podzemí. Těmto dírám se přezdívá „zindany“.
Od počátku války jde o výrazný posun - v jejích prvních dnech totiž velitelé dokonce umožňovali svým vojákům, kteří s invazí nesouhlasili, aby se v tichosti vrátili domů.
„V posledních měsících ruští velitelé pravděpodobně začali trestat porušení kázně zadržováním provinilých vojáků v takzvaných zindanech, což jsou improvizované cely sestávající z děr v zemi zakrytých kovovou mříží," napsalo Ministerstvo obrany Spojeného království.
Podle zpráv ruského personálu k tomu dochází v případech, kdy ruští vojáci udělají nějaký přestupek - například se opijí nebo se pokusí ukončit smlouvu.
„Od podzimu roku 2022 došlo k několika stále drakoničtějším iniciativám k tomu, aby se zlepšila morálka v armádě, zvláště poté, co náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov převzal velení operace v lednu 2023," uvedlo dále Ministerstvo obrany Spojeného království.
Hrozí až 10 let vězení
Existují stovky ruských mužů, kteří čelí soudnímu řízení kvůli odmítnutí války na Ukrajině, napsal americký deník The New York Times. Někteří z nich se vyhýbají odvodu, jiní, již odvedení, odmítají rozkazy k přemístění se na krvavá bojiště na Ukrajině.
Loni bylo podle statistik ruského nejvyššího soudu odsouzeno 1121 lidí za vyhýbání se povinné vojenské službě, zatímco v předchozích letech to bylo v průměru zhruba 600 lidí.
Před válkou byla velká většina pokutována, nikoli vězněna. Rusko však nedávno přijalo opatření, které výrazně ztížilo vyhnout se předvolání. Pokud se předvolaný odmítne zúčastnit boje, může být odsouzen na 3 až 10 let vězení.
To však nezabránilo ruským mužům, aby se vyhnuli boji. Jeden důstojník řekl, že si nechal střelit do nohy, jednalo se o součást dohody mezi několika vojáky, kteří se navzájem postřelili a pak tvrdili, že se zranili při přestřelce. Léčba důstojníka trvala 6 měsíců, poté se rozhodl uprchnout.
Právník Dmitrij Kovalenko, který zastupuje vojáky, kteří s válkou nesouhlasí, uvedl, že tresty mohou být opravdu těžké. Například dva vojáci, které obhajoval, byli loni v létě zavřeni do kontejneru bez jídla a vody, uvedl.
V jednu chvíli bylo asi 300 branců, kteří loni odmítli bojovat, drženo ve sklepě na východní Ukrajině, kde jim vyhrožovali, nazývali je „prasata“, nedostávali jídlo a neměli dovoleno chodit na záchod nebo se koupat. Nezávislé zpravodaje citují příbuzné.
Také Wagnerova skupina pohrozila popravou svých „neposlušných" vojáků. Dokonce se objevily zprávy o tom, že k popravám skutečně došlo.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí. „Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP. Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu. Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi. „Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
