Proč se Putin rozhodl napadnout Ukrajinu: Ruští novináři odhalili, co byla „poslední kapka“
Tři nejmenované zdroje, které se dlouhodobě pohybují v blízkém okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádějí jako důvod invaze sankce, které prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v roce 2021 uvalil na ukrajinského prorusky smýšlejícího politika a přítele Krymu. Právník a politik Viktor Medvedčuk (68) nyní žije v exilu na území Ruské federace.
Medvedčuk původem z Ukrajiny byl Zelenským umístěn na seznam sankcionovaných na základě obvinění z financování terorismu. Muž se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 veřejně stavěl proti samostatnému ukrajinskému státu a stal se Putinovým přítelem, sloužil jako šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy mezi lety 2002 a 2005 a svůj post využíval k prohlubování ukrajinských vazeb na Rusko. Obviněn byl mimo jiné z korupce, informoval server DailyMail. Před vysláním do exilu vedl opoziční proruskou stranu Platforma pro život.
Dle tvrzení tří zdrojů, které cituje ruský nezávislý server Verstka, bylo uvalení sankcí na Medvedčuka pro Putina a jeho státníky „poslední kapkou“, ruský vůdce měl být v důsledku rozhořčen „osobním útokem“ na jeho spojence a zahájil přípravy na nepřátelskou invazi. Zdroje dále uvádí, že k rozhodnutí Putina dovedl sám Medvedčuk, který prezidentovi předkládal falešné informace o rozsáhlé podpoře Ruska mezi ukrajinskými občany, což „Putina stupidně oklamalo“.
Sankce na něj uvalila i Británie
Po anexi Krymu v roce 2014 byl Medvedčuk považován za nejbližšího spojence Putina žijícího na Ukrajině. Jeho strana veřejně kritizovala Zelenského v televizním vysílání, což vedlo k rostoucí popularitě Platformy pro život. Ukrajinská vláda v čele s prezidentem proto v únoru 2021 uvalila sankce na Medvedčuka a jeho spojence ve snaze politika „neutralizovat“. Zelenskyj mezitím prohlásil, že dané televizní kanály šíří protiukrajinskou propagandu a brání vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kanály vláda zakázala, což vyústilo v Putinův hněv.
Medvedčuk se později stal terčem sankcí uvalených Velkou Británií kvůli účasti na rusko-ukrajinském konfliktu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl Kreml. Po příletu na letiště Vnukovo dnes ráno uvítal Witkoffa vyjednavač ruského prezidenta Kirill Dmitrijev. Od začátku roku jde už o pátou Witkoffovu návštěvu Ruska. Naposledy přijel zvláštní vyslanec amerického prezidenta na jednání do Moskvy 25. dubna, tehdy rovněž jednal s Putinem. Žádný posun ohledně situace na Ukrajině však ze schůzky nevzešel. Trump dříve uvedl, že jeho další kroky budou záviset na výsledku dnešních Witkoffových jednání v Moskvě.

Nový polský prezident Karol Nawrocki, který dnes složil slib, má k Ukrajině v některých ohledech zcela odlišný postoj nežli jeho předchůdce Andrzej Duda. Byť se v zahraniční politice zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil také, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii. To je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters. Celý text o inauguraci čtěte ZDE.