Proč se Putin rozhodl napadnout Ukrajinu: Ruští novináři odhalili, co byla „poslední kapka“
Tři nejmenované zdroje, které se dlouhodobě pohybují v blízkém okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádějí jako důvod invaze sankce, které prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v roce 2021 uvalil na ukrajinského prorusky smýšlejícího politika a přítele Krymu. Právník a politik Viktor Medvedčuk (68) nyní žije v exilu na území Ruské federace.
Medvedčuk původem z Ukrajiny byl Zelenským umístěn na seznam sankcionovaných na základě obvinění z financování terorismu. Muž se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 veřejně stavěl proti samostatnému ukrajinskému státu a stal se Putinovým přítelem, sloužil jako šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy mezi lety 2002 a 2005 a svůj post využíval k prohlubování ukrajinských vazeb na Rusko. Obviněn byl mimo jiné z korupce, informoval server DailyMail. Před vysláním do exilu vedl opoziční proruskou stranu Platforma pro život.
Dle tvrzení tří zdrojů, které cituje ruský nezávislý server Verstka, bylo uvalení sankcí na Medvedčuka pro Putina a jeho státníky „poslední kapkou“, ruský vůdce měl být v důsledku rozhořčen „osobním útokem“ na jeho spojence a zahájil přípravy na nepřátelskou invazi. Zdroje dále uvádí, že k rozhodnutí Putina dovedl sám Medvedčuk, který prezidentovi předkládal falešné informace o rozsáhlé podpoře Ruska mezi ukrajinskými občany, což „Putina stupidně oklamalo“.
Sankce na něj uvalila i Británie
Po anexi Krymu v roce 2014 byl Medvedčuk považován za nejbližšího spojence Putina žijícího na Ukrajině. Jeho strana veřejně kritizovala Zelenského v televizním vysílání, což vedlo k rostoucí popularitě Platformy pro život. Ukrajinská vláda v čele s prezidentem proto v únoru 2021 uvalila sankce na Medvedčuka a jeho spojence ve snaze politika „neutralizovat“. Zelenskyj mezitím prohlásil, že dané televizní kanály šíří protiukrajinskou propagandu a brání vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kanály vláda zakázala, což vyústilo v Putinův hněv.
Medvedčuk se později stal terčem sankcí uvalených Velkou Británií kvůli účasti na rusko-ukrajinském konfliktu.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
