Proč se Putin rozhodl napadnout Ukrajinu: Ruští novináři odhalili, co byla „poslední kapka“
Tři nejmenované zdroje, které se dlouhodobě pohybují v blízkém okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádějí jako důvod invaze sankce, které prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v roce 2021 uvalil na ukrajinského prorusky smýšlejícího politika a přítele Krymu. Právník a politik Viktor Medvedčuk (68) nyní žije v exilu na území Ruské federace.
Medvedčuk původem z Ukrajiny byl Zelenským umístěn na seznam sankcionovaných na základě obvinění z financování terorismu. Muž se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 veřejně stavěl proti samostatnému ukrajinskému státu a stal se Putinovým přítelem, sloužil jako šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy mezi lety 2002 a 2005 a svůj post využíval k prohlubování ukrajinských vazeb na Rusko. Obviněn byl mimo jiné z korupce, informoval server DailyMail. Před vysláním do exilu vedl opoziční proruskou stranu Platforma pro život.
Dle tvrzení tří zdrojů, které cituje ruský nezávislý server Verstka, bylo uvalení sankcí na Medvedčuka pro Putina a jeho státníky „poslední kapkou“, ruský vůdce měl být v důsledku rozhořčen „osobním útokem“ na jeho spojence a zahájil přípravy na nepřátelskou invazi. Zdroje dále uvádí, že k rozhodnutí Putina dovedl sám Medvedčuk, který prezidentovi předkládal falešné informace o rozsáhlé podpoře Ruska mezi ukrajinskými občany, což „Putina stupidně oklamalo“.
Sankce na něj uvalila i Británie
Po anexi Krymu v roce 2014 byl Medvedčuk považován za nejbližšího spojence Putina žijícího na Ukrajině. Jeho strana veřejně kritizovala Zelenského v televizním vysílání, což vedlo k rostoucí popularitě Platformy pro život. Ukrajinská vláda v čele s prezidentem proto v únoru 2021 uvalila sankce na Medvedčuka a jeho spojence ve snaze politika „neutralizovat“. Zelenskyj mezitím prohlásil, že dané televizní kanály šíří protiukrajinskou propagandu a brání vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kanály vláda zakázala, což vyústilo v Putinův hněv.
Medvedčuk se později stal terčem sankcí uvalených Velkou Británií kvůli účasti na rusko-ukrajinském konfliktu.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
