Trest pro ruské vojáky: Za porušení kázně míří na frontě do zamřížovaných děr v zemi, tvrdí Britové
Ruští vojáci jsou vhazováni do děr v zemi, ve kterých jsou pak uvězněni. Má to být forma trestu za to, když odmítnou poslechnout rozkazy. Podzemní díry jsou vybaveny mřížemi. Jejich nadřízení mají problém je ukáznit a zdvihnout jim morálku, napsal list Daily Mail.
Britové uvádí, že ruští velitelé vězní své vlastní vojáky do zamřížovaných děr v podzemí. Těmto dírám se přezdívá „zindany“.
Od počátku války jde o výrazný posun - v jejích prvních dnech totiž velitelé dokonce umožňovali svým vojákům, kteří s invazí nesouhlasili, aby se v tichosti vrátili domů.
„V posledních měsících ruští velitelé pravděpodobně začali trestat porušení kázně zadržováním provinilých vojáků v takzvaných zindanech, což jsou improvizované cely sestávající z děr v zemi zakrytých kovovou mříží," napsalo Ministerstvo obrany Spojeného království.
Podle zpráv ruského personálu k tomu dochází v případech, kdy ruští vojáci udělají nějaký přestupek - například se opijí nebo se pokusí ukončit smlouvu.
„Od podzimu roku 2022 došlo k několika stále drakoničtějším iniciativám k tomu, aby se zlepšila morálka v armádě, zvláště poté, co náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov převzal velení operace v lednu 2023," uvedlo dále Ministerstvo obrany Spojeného království.
Hrozí až 10 let vězení
Existují stovky ruských mužů, kteří čelí soudnímu řízení kvůli odmítnutí války na Ukrajině, napsal americký deník The New York Times. Někteří z nich se vyhýbají odvodu, jiní, již odvedení, odmítají rozkazy k přemístění se na krvavá bojiště na Ukrajině.
Loni bylo podle statistik ruského nejvyššího soudu odsouzeno 1121 lidí za vyhýbání se povinné vojenské službě, zatímco v předchozích letech to bylo v průměru zhruba 600 lidí.
Před válkou byla velká většina pokutována, nikoli vězněna. Rusko však nedávno přijalo opatření, které výrazně ztížilo vyhnout se předvolání. Pokud se předvolaný odmítne zúčastnit boje, může být odsouzen na 3 až 10 let vězení.
To však nezabránilo ruským mužům, aby se vyhnuli boji. Jeden důstojník řekl, že si nechal střelit do nohy, jednalo se o součást dohody mezi několika vojáky, kteří se navzájem postřelili a pak tvrdili, že se zranili při přestřelce. Léčba důstojníka trvala 6 měsíců, poté se rozhodl uprchnout.
Právník Dmitrij Kovalenko, který zastupuje vojáky, kteří s válkou nesouhlasí, uvedl, že tresty mohou být opravdu těžké. Například dva vojáci, které obhajoval, byli loni v létě zavřeni do kontejneru bez jídla a vody, uvedl.
V jednu chvíli bylo asi 300 branců, kteří loni odmítli bojovat, drženo ve sklepě na východní Ukrajině, kde jim vyhrožovali, nazývali je „prasata“, nedostávali jídlo a neměli dovoleno chodit na záchod nebo se koupat. Nezávislé zpravodaje citují příbuzné.
Také Wagnerova skupina pohrozila popravou svých „neposlušných" vojáků. Dokonce se objevily zprávy o tom, že k popravám skutečně došlo.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC. V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“ Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić. Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC. „Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS. Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA. Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
