„Nechci vědět, co se stane, kdyby mě zajali Rusové.“ Ukrajinská medička líčí znásilňování civilistek
Ukrajinská armádní medička Jara Čornohuzová, která se k ozbrojeným silám připojila v roce 2020 poté, co jejího partnera zastřelil ruský odstřelovač, promluvila o svých zkušenostech z fronty. Poslední měsíce pozorovala bezbranné civilistky v okupovaných městech, které se denně stávají oběťmi brutálního znásilňování. „Rusové berou znásilňování za značení teritoria,“ napsala Čornohuzová pro server Newsweek a dodala, že ženám v armádě hrozí ve válce méně rizik než civilistkám.
„Zatím jsem měla to štěstí a zůstala naživu, ale dělám jen svou práci. Na začátku jsem si neustále opakovala, že musím být statečná. Nemám žádnou jinou možnost,“ popsala své pocity z prvních měsíců války Čornohuzová. „Po měsíci invaze jsem pochopila, že je lepší být ženou v ozbrojených jednotkách než civilistkou, protože máte zbraň, kterou se můžete bránit.“
„Byla jsem přímým svědkem toho, že civilistky ve válečných zónách jsou zcela bezbranné,“ konstatovala medička. „Když jsme týden bránili vesnici vzdálenou 45 kilometrů od Mariupolu před ruskými jednotkami, strávila jsem každý den pomáháním civilistům. Jednou z nich byla matka, jejíž devítiletý syn utrpěl těžká zranění hrudníku. Ten pohled na ni, jak drží své novorozené dítě, zatímco před ní leží její raněný syn, mám pořád v hlavě. Bylo to strašné. Podařilo se nám ji evakuovat, i její děti.“
Znásilňování buduje impérium
„Její syn přežil, ale Rusko mezitím vesnici okupovalo a já se bojím jen pomyslet na to, co tam mohli udělat,“ pokračovala vojačka. „Poslední dny slýchám zmínky o Rusech, kteří okupovali vesnici nedaleko Kyjeva a každý den po dobu několika měsíců znásilňovali jednu a tu samou ženu. Každý den jí vyhrožovali, že udělají to samé její malé dceři. Věřím, že pro některé ruské vojáky je sexuální zneužívání součástí budování impéria. Okupaci území chápou jako znásilňování tamních žen. Takhle oni chápou moc.“
Čornohuzová upozornila na data získaná Organizací spojených národů. „Loni oznámil úředník OSN Bezpečnostní radě, že přibývá obvinění ze sexuálního násilí páchaného Rusy na Ukrajině. Do června 2022 přijal Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva oznámení o 124 případech sexuálního zneužívání souvisejícího s konfliktem napříč Ukrajinou,“ uvedla. „Nechci si ani představit, co by se stalo, kdybych byla zajata ruskými jednotkami. Vím, že si nemůžu dovolit být srab. Co mi pomáhá, když o takovém týrání slyším, je fakt, že znásilnění je činem zbabělosti. Člověk, který takovýto čin spáchá, v mých očích nejprve zničí sám sebe.“
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
