Otazníků kolem protiofenzivy přibývá. Západ ještě nedal Ukrajině dost zbraní, varuje expert
Západ zatím nedal Ukrajincům dostatek zbraní pro úspěšnou protiofenzivu, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ať už ale bude počet dodané techniky jakýkoliv, nelze to podle něj automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny. Celkový poměr těžké techniky i letectva je podle odborníka stále ve prospěch Ruska, což je podle něj sice faktor důležitý, ne však rozhodující pro vítězství ve válce. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK.
„Pro úspěšné vedení operace by Ukrajina potřebovala dosáhnout poměru zbraní na bojišti minimálně tři ku jedné ve svůj prospěch, což bude velice náročné. Na straně druhé, ať už bude počet této techniky jakýkoliv, nelze to automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny,“ poukázal Petráš. Rozhodujícím faktorem, který může zvrátit vývoj konfliktu, je podle něj především schopnost velení operace efektivně a koordinovaně zasadit jednotky s daným typem techniky ve vhodnou chvíli na patřičném místě.
Ukrajina dosud od západních zemí dostala či má přislíbeny tanky, obrněná vozidla či systémy protivzdušné obrany. Armáda napadené země tak získala například tanky Leopard a bojová vozidla pěchoty Marder německé výroby, americké raketomety HIMARS nebo starší ruské tanky T-72 z Polska a Česka. Zatím marně Ukrajinci usilují o americké stíhačky F-16, dostali pouze několik ruských stíhaček MiG-29 ze Slovenska a Polska.
V současné době je pro konflikt v celé délce frontové linie podle Petráše charakteristické opětovné snížení dynamiky. Už delší dobu je podle něj zjevné, že se situace znovu dostala do fáze statického opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna strana není schopna zvrátit vývoj ve svůj prospěch. „Tato situace je dána tím, že ani Rusko ani Ukrajina v současné době nedisponují dostatečným vojenským potenciálem, především kapacitou mechanizovaných jednotek s potřebnou palebnou silou s podporou těžkého dělostřelectva a letectva, díky kterému by byly schopny vytlačit protivníka z obsazeného území a získat operačně i strategicky významný úspěch,“ uvedl Petráš.
Tento vývoj by podle něj mohl vyhovovat spíše ukrajinským obráncům, i když i zde je podle Petráše patrná vyčerpanost jednotek, které se nachází na frontě už dlouhou dobu bez možnosti obměny čerstvými silami. Za dané situace by se Ukrajina podle Petráše mohla soustředit na vedení lokálních úderů, a to ve snaze postupně otupit sílu ruských jednotek a docílit jejich stažení z okupovaného území. „Ovšem tento způsob vedení operace má spíše charakter partizánské války, je časově hodně náročný a nedá se absolutně předpokládat, že by se tímto způsobem dala nahradit rozsáhlá ofenzivní akce,“ uvedl odborník.
Vývoj na bojišti podle něj nenasvědčuje tomu, že lze v nejbližším období čekat dramatickou změnu na bojišti. A to právě kvůli tomu, že ani jedna strana podle něj nemá dostatečný vojenský potenciál k provedení bojové činnosti, která by zvrátila vývoj konfliktu na svou stranu. „Paradoxně tento stav nahrává tomu, že by se mohlo přistoupit k jednáním o mírovém řešení sporů mezi oběma zeměmi. Situace, která nastala by mohla být spouštěcím momentem k diplomatickým jednáním a řešení kompromisu, který by ideálně obě strany považovaly za své vítězství. To už ale určitě nebude výsledkem umění na bojišti, ale uměním diplomacie,“ uvedl Petráš.
Valné shromáždění Mezinárodního paralympijského výboru plně obnovilo status paralympijských výborů Ruska a Běloruska. Omezení pro výbory obou zemí byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ukrajina reagovala na rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru s rozhořčením. Informuje o tom BBC.
Ukrajinský ministr sportu Matvej Bednyj prohlásil, že ti, kdo pro toto rozhodnutí hlasovali na Valném shromáždění IPC v Soulu, zradili „své svědomí a olympijské hodnoty“.
Poznamenal však, že rozhodnutí o tom, které země se zúčastní šesti sportů v programu zimních paralympijských her, činí mezinárodní sportovní federace, které zatím zákaz pro ruské a běloruské sportovce nezrušily.
„Postoj hostitelské země a organizačního výboru je klíčový a na této otázce již úzce spolupracujeme,“ řekl Bedný. Dodal, že rozhodnutí Ukrajiny o účasti na hrách padne později.
Bělorusko navrhuje výstavbu jaderné elektrárny pro dodávky elektřiny okupované Ukrajině, píše Kyiv Independent. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyjádřil myšlenku výstavby nové elektrárny na východě Běloruska během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě 26. září
Rusko obsadilo tři vesnice na východě Ukrajiny, dvě v Doněcké a jednu v Dněpropetrovské oblasti. Oznámila to dnes podle agentury AFP ruská armáda. Ukrajina pak uvedla, že při nočním bombardování v Chersonské oblasti byl zabit jeden člověk a dalších 12 lidí bylo zraněno a jiný útok poškodil železniční trať kolem Oděsy.
Podle ruského ministerstva obrany Moskva od začátku roku obsadila asi 0,8 procenta celkové rozlohy Ukrajiny. Ruské síly postupně, ale vytrvale získávají území ve východní Ukrajině, kde se bojuje o každý metr a kde zůstalo jen málo obyvatel a nepoškozených budov.
