Zmocněnec Kopečný řešil v Kyjevě pomoc ČR s obnovou Ukrajiny: Půjde hlavně o infrastrukturu a nemocnice
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v Kyjevě jednal o české pomoci při zajišťování potřebných funkcí městské infrastruktury i provozu městských nemocnic. Zmocněnec to sdělil ČTK. Cílem dalších misí na Ukrajinu budou i kontakty mezi českými a ukrajinskými odborníky v oblasti rehabilitace, lékaři v Česku mají podle Kopečného obrovské know-how.
O jednání informoval v úterý kyjevský starosta Vitalij Kličko. Kromě Kopečného byli mezi hosty také zástupci českého byznysu, napsal na facebooku.
Kopečný uvedl, že cílem jeho mise je koordinace českých aktivit při rekonstrukci Ukrajiny. Kyjevský starosta podle něj pogratuloval Česku ke zvolení nového prezidenta Petra Pavla.
„Z hlediska rekonstrukce pak starosta Kličko poznamenal, že například jen v Kyjevě bylo zničeno přes 800 rodinných domů a 470 bytových domů. Pan Kličko poděkoval Česku za dosavadní pomoc, a to nejenom v oblasti dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Ukrajina podle něj bojuje nejen za sebe, ale za celou Evropu,“ uvedl Kopečný.
Jednání se týkalo české pomoci při zajišťování funkcí městské infrastruktury, ale i při provozu městských nemocnic. Konkrétní projekty se již na Ukrajině realizují, například ve Lvovské oblasti, kde bylo díky Česku kompletně vybaveno několik operačních sálů v nemocnici Vynnyky, uvedl Kopečný.
„V Kyjevské oblasti jsem navštívil centrální nemocnici ministerstva vnitra, kterou prošlo již více než 2000 zraněných ukrajinských vojáků. Tato konkrétní nemocnice byla od začátku války již pětkrát zasažena ruskými raketami. Pro české organizace, nemocnice i firmy je zde mnoho příležitostí, jak dokázat, že v oblasti zdravotnictví patříme ke světové špičce,“ dodal zmocněnec.
Čeští lékaři mají podle něj obrovské know-hov v oblasti rehabilitace, proto se bude snažit nejen on propojovat tuzemské a ukrajinské odborníky. „V souvislosti s těžkými poraněními můžeme v Česku nabídnout i řadu zkušeností v rámci plastické a rekonstrukční chirurgie,“ uvedl. Kopečný o tom diskutoval se zástupci ukrajinského ministerstva zdravotnictví.
Obnova Ukrajiny musí postupovat podle preferencí a představ samotných Ukrajinců a musí se dít už nyní, navzdory válečnému konfliktu. „Jedině tak můžeme pomoci Ukrajině v jejím vytrvalém boji a zajistit lepší život pro její obyvatele po válce,“ uzavřel.
Ukrajina je od loňského února terčem útoků ruských jednotek. Rusko od loňského podzimu pravidelně podniká vzdušné údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře a městům včetně Kyjeva. Zásahy v metropoli Kličko hlásil i minulý čtvrtek při zatím poslední masivní vlně útoků.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
