Otazníků kolem protiofenzivy přibývá. Západ ještě nedal Ukrajině dost zbraní, varuje expert
Západ zatím nedal Ukrajincům dostatek zbraní pro úspěšnou protiofenzivu, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ať už ale bude počet dodané techniky jakýkoliv, nelze to podle něj automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny. Celkový poměr těžké techniky i letectva je podle odborníka stále ve prospěch Ruska, což je podle něj sice faktor důležitý, ne však rozhodující pro vítězství ve válce. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK.
„Pro úspěšné vedení operace by Ukrajina potřebovala dosáhnout poměru zbraní na bojišti minimálně tři ku jedné ve svůj prospěch, což bude velice náročné. Na straně druhé, ať už bude počet této techniky jakýkoliv, nelze to automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny,“ poukázal Petráš. Rozhodujícím faktorem, který může zvrátit vývoj konfliktu, je podle něj především schopnost velení operace efektivně a koordinovaně zasadit jednotky s daným typem techniky ve vhodnou chvíli na patřičném místě.
Ukrajina dosud od západních zemí dostala či má přislíbeny tanky, obrněná vozidla či systémy protivzdušné obrany. Armáda napadené země tak získala například tanky Leopard a bojová vozidla pěchoty Marder německé výroby, americké raketomety HIMARS nebo starší ruské tanky T-72 z Polska a Česka. Zatím marně Ukrajinci usilují o americké stíhačky F-16, dostali pouze několik ruských stíhaček MiG-29 ze Slovenska a Polska.
V současné době je pro konflikt v celé délce frontové linie podle Petráše charakteristické opětovné snížení dynamiky. Už delší dobu je podle něj zjevné, že se situace znovu dostala do fáze statického opotřebovávacího konfliktu, kdy ani jedna strana není schopna zvrátit vývoj ve svůj prospěch. „Tato situace je dána tím, že ani Rusko ani Ukrajina v současné době nedisponují dostatečným vojenským potenciálem, především kapacitou mechanizovaných jednotek s potřebnou palebnou silou s podporou těžkého dělostřelectva a letectva, díky kterému by byly schopny vytlačit protivníka z obsazeného území a získat operačně i strategicky významný úspěch,“ uvedl Petráš.
Tento vývoj by podle něj mohl vyhovovat spíše ukrajinským obráncům, i když i zde je podle Petráše patrná vyčerpanost jednotek, které se nachází na frontě už dlouhou dobu bez možnosti obměny čerstvými silami. Za dané situace by se Ukrajina podle Petráše mohla soustředit na vedení lokálních úderů, a to ve snaze postupně otupit sílu ruských jednotek a docílit jejich stažení z okupovaného území. „Ovšem tento způsob vedení operace má spíše charakter partizánské války, je časově hodně náročný a nedá se absolutně předpokládat, že by se tímto způsobem dala nahradit rozsáhlá ofenzivní akce,“ uvedl odborník.
Vývoj na bojišti podle něj nenasvědčuje tomu, že lze v nejbližším období čekat dramatickou změnu na bojišti. A to právě kvůli tomu, že ani jedna strana podle něj nemá dostatečný vojenský potenciál k provedení bojové činnosti, která by zvrátila vývoj konfliktu na svou stranu. „Paradoxně tento stav nahrává tomu, že by se mohlo přistoupit k jednáním o mírovém řešení sporů mezi oběma zeměmi. Situace, která nastala by mohla být spouštěcím momentem k diplomatickým jednáním a řešení kompromisu, který by ideálně obě strany považovaly za své vítězství. To už ale určitě nebude výsledkem umění na bojišti, ale uměním diplomacie,“ uvedl Petráš.
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.
Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin dnes podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení dnes zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje .
Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.
