Černochová s Pavlem řešila další pomoc Ukrajině. Česko pošle materiál za 700 milionů
Naplánovaná vojenská pomoc České republiky Ukrajině je v hodnotě asi 600 až 700 milionů korun. Jde o tzv. nepotřebný majetek z armádních skladů. Novinářům to po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Seznam dnes Pavlovi představila, předala mu i seznam pomoci, který již ČR na Ukrajinu poslala dříve. Mluvila s ním také o návrhu na jmenování generálů.
„Pomoc, která je z naší strany spolu s náčelníkem generálního štábu (Karlem Řehkou) naplánována, tak je v hodnotě nějakých 600, 700 milionů korun. Není to finanční pomoc, je to vojenský materiál, který je ještě v našich skladech, který je takzvaně nepotřebný a který opravdu armáda může poslat na Ukrajinu, aniž tím ohrozí vlastní obranyschopnost,“ řekla Černochová.
Zdůraznila, že s Řehkou vždy úzkostlivě dbá na to, aby materiál, který je posílán na Ukrajinu, mohl být něčím nahrazen.
Pavel nedávno v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině, jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. Jisté možnosti vidí ještě v protivzdušné obraně a munici, pro kterou má Česko výrobní kapacity. Podle Černochové se pomoc v této oblasti děje, zmínila vytvoření společného česko-ukrajinského výrobního klastru i dodávky soukromých firem, kterým stát vydává urychlená povolení.
Černochová Pavla seznámila i se jmény vojáků, které navrhuje na jmenování do generálské hodnosti. Seznam podle ní čítá do deseti jmen, Pavel s nimi souhlasí. Ministryně příští týden návrh předloží vládě, zveřejní ho po jeho odsouhlasení. Prezident by měl vojáky na návrh vlády povýšit u příležitosti oslav státního svátku 8. května.
S prezidentem probrala také zákony týkající se obrany, které v úterý odsouhlasila Sněmovna. Informovala ho o schválení mandátu na vyslání vojenských policistů na Ukrajinu a armádních speciálních sil do Nigeru. Poznamenala, že v případě africké země bude ministerstvo obrany vyhodnocovat, zda požádá Parlament o prodloužení mise i za konec roku 2023. „Jsem hrdá, že se bude vojenská policie podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Váleční zločinci musí vědět, že je spravedlnost vždy dostihne. Navíc naši speciálové z Armády ČR budou pomáhat jako instruktoři a poradci v Nigeru,“ informovala ministryně již dříve na twitteru.
Pavla seznámila i s postupem mnohamiliardových akvizic na nákup pásových bojových vozidel pěchoty a nadzvukových letounů. Diskutovali také o plánovaných cestách. Řekla, že šlo o třetí společné setkání.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“
