Sirotka (17) z Mariupolu zavlekli do Ruska. Při pokusu o útěk ho zadrželi, slehla se po něm zem
Sirotka, kterého z dobytého ukrajinského města Mariupol vyvezli do Ruska a předali pěstounům, dopadli příslušníci ruských bezpečnostních složek na hranicích s Běloruskem, když se pokoušel vrátit na Ukrajinu. Uvedla to na dnešní tiskové konferenci ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová.
Na sedmnáctiletého Bohdana Jermochina se ptal novinář státní televize Rossija, podle kterého o mladíkovi jeho kolegové natáčejí reportáž. Podle novináře se jej zpět na ukrajinské území pokusili vylákat za „pomoci manipulace a hrozeb“.
„Ano, chlapce oklamali a vyvezli, chytili jsme ho na hranici s Běloruskem,“ potvrdila Lvovová-Bělovová podle ruské redakce BBC. „Na poslední chvíli se jej podařilo zastavit na hranicích,“ dodala.
Jermochinovi s útěkem z Ruska pomáhalo několik lidí, které zmocněnkyně označila za „agenty“. Obstarali mu mimo jiné auto s řidičem a poskytli peníze.
Mezinárodní trestní soud (ICC) Lvovovou-Bělovovou společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podezírá z účasti na únosech ukrajinských dětí do Ruska a vydal na ni zatykač.
BBC uvedla, že podle nezávislých zdrojů byl Bohdan Jermochin na počátku války sirotkem. Jeho zákonným zástupcem byl ředitel mariupolského učiliště, kde mladík studoval, což bývá u dospívající mládeže běžná praxe.
Po vypuknutí války se ocitl mezi 31 dětmi, které podle Lvovové-Bělovové ruští vojáci našli „ve sklepích Mariupolu“. Zpočátku jej převezli do Doněcka a později do okolí Moskvy, kde mladíka předali do péče pěstounské rodiny.
Ve stejné skupině nezletilých byl i Filipp Holovňa, kterého si vzala do péče sama Lvovová-Bělovová. Později Jermochin podle ní navštěvoval kurzy „integrace a psychologické rehabilitace“, které organizovala, a „pracoval s dětmi z nových regionů“, jak Moskva nazývá okupované oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které se pokusil Kreml přičlenit k Rusku. Jermochin se podle zmocněnkyně projevoval jako „velmi pozitivní chlapec, pomáhal našim vojákům, byl přímo proruský“.
Kde se Jermochin nyní nalézá a co se s ním děje, není známo, poznamenala BBC a dodala, že ke svým účtům na sociálních sítích se naposledy připojil ráno 23. března.
Ukrajinský web, na kterém rodiče mohou ohlásit zmizení svých dětí, aktuálně eviduje 19.544 dětí deportovaných do Ruska. Jeden z chlapců, kterého se minulý měsíc podařilo vrátit do vlasti, popsal, že mu v Rusku tvrdili, že se ho rodiče zřekli, přestože to nebyla pravda.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů. Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi. "Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters. Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy. „Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. "Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. "V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal.
