Sirotka (17) z Mariupolu zavlekli do Ruska. Při pokusu o útěk ho zadrželi, slehla se po něm zem
Sirotka, kterého z dobytého ukrajinského města Mariupol vyvezli do Ruska a předali pěstounům, dopadli příslušníci ruských bezpečnostních složek na hranicích s Běloruskem, když se pokoušel vrátit na Ukrajinu. Uvedla to na dnešní tiskové konferenci ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová.
Na sedmnáctiletého Bohdana Jermochina se ptal novinář státní televize Rossija, podle kterého o mladíkovi jeho kolegové natáčejí reportáž. Podle novináře se jej zpět na ukrajinské území pokusili vylákat za „pomoci manipulace a hrozeb“.
„Ano, chlapce oklamali a vyvezli, chytili jsme ho na hranici s Běloruskem,“ potvrdila Lvovová-Bělovová podle ruské redakce BBC. „Na poslední chvíli se jej podařilo zastavit na hranicích,“ dodala.
Jermochinovi s útěkem z Ruska pomáhalo několik lidí, které zmocněnkyně označila za „agenty“. Obstarali mu mimo jiné auto s řidičem a poskytli peníze.
Mezinárodní trestní soud (ICC) Lvovovou-Bělovovou společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podezírá z účasti na únosech ukrajinských dětí do Ruska a vydal na ni zatykač.
BBC uvedla, že podle nezávislých zdrojů byl Bohdan Jermochin na počátku války sirotkem. Jeho zákonným zástupcem byl ředitel mariupolského učiliště, kde mladík studoval, což bývá u dospívající mládeže běžná praxe.
Po vypuknutí války se ocitl mezi 31 dětmi, které podle Lvovové-Bělovové ruští vojáci našli „ve sklepích Mariupolu“. Zpočátku jej převezli do Doněcka a později do okolí Moskvy, kde mladíka předali do péče pěstounské rodiny.
Ve stejné skupině nezletilých byl i Filipp Holovňa, kterého si vzala do péče sama Lvovová-Bělovová. Později Jermochin podle ní navštěvoval kurzy „integrace a psychologické rehabilitace“, které organizovala, a „pracoval s dětmi z nových regionů“, jak Moskva nazývá okupované oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které se pokusil Kreml přičlenit k Rusku. Jermochin se podle zmocněnkyně projevoval jako „velmi pozitivní chlapec, pomáhal našim vojákům, byl přímo proruský“.
Kde se Jermochin nyní nalézá a co se s ním děje, není známo, poznamenala BBC a dodala, že ke svým účtům na sociálních sítích se naposledy připojil ráno 23. března.
Ukrajinský web, na kterém rodiče mohou ohlásit zmizení svých dětí, aktuálně eviduje 19.544 dětí deportovaných do Ruska. Jeden z chlapců, kterého se minulý měsíc podařilo vrátit do vlasti, popsal, že mu v Rusku tvrdili, že se ho rodiče zřekli, přestože to nebyla pravda.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
