Lukašenko: Bělorusko je připraveno umístit ruské jaderné zbraně, USA rozpoutaly totální válku
Bělorusko je v případě nutnosti připraveno na své území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety. V každoročním poselství národu to podle agentury Reuters řekl běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Předtím vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a zahájení mírových rozhovorů. Kyjev zároveň Lukašenko, který Rusku poskytl běloruské území k zahájení invaze na Ukrajinu, varoval, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde.
Budoucí rozmístění ruských taktických jaderných zbraní - tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah - oznámil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Lukašenko dnes také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země. V případě nutnosti by však prý mohl spolu s Putinem rozhodnout o umístění strategických jaderných zbraní.
„Nesnažím se nikoho zastrašovat nebo vydírat. Chci ochránit Bělorusko a zajistit běloruskému lidu mír,“ řekl Lukašenko v několikahodinovém projevu. Polovinu z něj věnoval Ukrajině, poznamenal list Ukrajinska pravda. Výzvami k příměří mezi Moskvou a Kyjevem běloruský vůdce své poselství zahájil.
„Musíme přestat teď, než se (konflikt) začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní,“ řekl Lukašenko. „Je možné - a nezbytné - bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev.
„Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ řekl dnes Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho „napadení a zničení“. Tři z pěti sousedů Běloruska - Polsko, Lotyšsko a Litva - jsou členem NATO.
„Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek,“ řekl Lukašenko. Konfliktu, který na Ukrajině před více než rokem rozpoutalo Rusko, podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku „jede zbrojní průmysl na plné obrátky“, Ukrajinu „zaplavily zbraně ze Západu“, uvedl běloruský vůdce.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dnes stanovisko Kyjeva zopakoval. „Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat právo Ruské federace zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné,“ napsal na twitteru. „Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jak uzná za potřebné. Divní 'mírotvůrci' vypadají směšně,“ dodal.
Kreml dnes uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin-Lukašenko příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“. Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítal příměří v Pásmu Gazy, kterého bylo dosaženo po dvou letech bojů za zprostředkování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského to dává naději na mír i Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. I v této válce se americký prezident snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Kyjevem a Moskvou, poznamenala agentura AFP.
Nedostatek benzinu, který v Rusku vedl k prudkému růstu cen u čerpacích stanic, se brzy podaří vyřešit. Dnes to podle agentury Reuters řekl ministr financí Anton Siluanov. Ceny benzinu v Rusku od začátku roku vzrostly o více než deset procent, částečně kvůli sérii útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie.
Hybridní útoky, drony v blízkosti kritické infrastruktury a nepřátelská narušení vzdušného prostoru EU ukazují, že je třeba urychlit práci na dosažení společné evropské obranné připravenosti do roku 2030. Ve zvacím dopise na říjnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři se budou kromě obrany zabývat také finanční pomocí Ukrajině, situací na Blízkém východě, migrací, konkurenceschopností EU i dostupným bydlením. Summit začíná ve čtvrtek 23. října. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
