Dánsko odhalilo neidentifikovaný objekt v moři u plynovodu Nord Stream. Může jít o dýmovnici
Dánsko upozornilo na neznámý válcovitý objekt, který byl nalezen v Baltském moři u poškozeného plynovodu Nord Stream 2. Dánský energetický úřad vyzval vlastníka plynovodu, společnost Nord Stream 2 AG, aby pomohla předmět vyzdvihnout z moře.
Objekt je asi 40 centimetrů vysoký a má asi deset centimetrů v průměru. Dánský energetický úřad uvedl, že by mohlo jít o dýmovnici, ale že předmět bude podroben dalšímu zkoumání. V současné době podle něj objekt nepředstavuje nebezpečí. Dánský energetický úřad také sdělil, že v současnosti počká na odpověď od vlastníka plynovodu, než přikročí k vyzdvižení předmětu.
Kreml dnes v reakci na zprávu dánského úřadu sdělil, že je důležité objekt identifikovat. Zdůraznil také, že vyšetřování výbuchů, které loni v září poškodily plynovodní potrubí, musí být transparentní.
Tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu neproudil. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.
Incident vyšetřuje Švédsko, Dánsko a Německo. Německé státní zastupitelství tento týden podle agentury DPA oznámilo, že stále nemá žádné konkrétní podezřelé z loňského útoku a že vyšetřování proto vede proti neznámému pachateli.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
