Chaos a svévole! Na okupované části Ukrajiny zuří „divoká 90. léta“, kritizují ruští blogeři
Ruští prováleční blogeři a komentátoři si stěžují, že na okupovaných územích Ukrajiny, formálně připojených k Rusku, panuje svévole a chaos, které připomínají „divoká 90. léta“ v samotném Rusku. Upozornila na to dnes ruská redakce BBC.
Válečný reportér Roman Sapoňkov, který má na sociálních sítích okolo 70 000 fanoušků, si postěžoval, že dopravní strážníci v okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny 6. března zabavili dobrovolníkům několik aut, která sloužila k doručení „humanitární pomoci“, včetně výrobků určených ruským vojákům na frontě. Policisté podle něj tvrdili, že po vozech se pátrá jako po ukradených, a výhrůžkami dobrovolníky přinutili podepsat souhlas s tím, že se vozy podrobí zkoumání.
„Auta prostě zabavili bez nějakých dokladů. Tedy z hlediska zákona se tato auta nikdy neocitla v rukou policie. Jestli se (auta) už někam vypařila, tak už se nenajdou,“ postěžoval si.
„Tohle všechno není prostě jen svévole, ale je to sabotáž a práce pro nepřítele,“ míní novinář ze státní televizní společnosti VGTRK Andrej Medveděv.
„Protože přerušení dodávek od dobrovolníků na frontu znamená, že naši kluci v zákopech zůstanou během ofenzívy ukrajinských sil bez nezbytných dronů, lékárniček a zaměřovačů. Tady je vůbec těžké pochopit, zda to je tyranie jednotlivých policistů, anebo práce buňky nepřátelských agentů,“ napsal Medveděv.
Ruská policie nařčení odmítla jako neopodstatněná. „Při kontrole vznikly pochyby ohledně pravosti dokumentů u tří mikrobusů zastavených při pokusu překročit hranice mezi dvěma regiony,“ okomentovala incident správa ministerstva vnitra pro Chersonskou oblast. Výsledky prověrky podle ní potvrdily, že dokumenty byly padělané. Následně mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková oznámila, že se incident prověřuje.
Jiný komentátor válečného dění Vladimir Romanov si mezitím postěžoval, že situace na „nových územích“, jak Rusko označuje okupovaná území na jihu a východě Ukrajiny, které se pokusilo anektovat, z právního hlediska připomíná „šedou zónu“, území nikoho.
„V podstatě tam frčí 90. léta maximální rychlostí. Od banálního ždímání peněz, až po zmocňování se cizího majetku ve velkém. Čerstvě upečení hodnostáři všeho druhu sem jedou ‚chytat ryby v kalných vodách‘. O osudu peněz, které se sem posílají ze státního rozpočtu, je lepší nic neříkat,“ napsal.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
