Polské a slovenské migy pro Ukrajinu rozzuřily Kreml. Putinův muž Peskov vyhrožuje
Polské a slovenské stíhací letouny budou na Ukrajině zničeny a průběh konfliktu nijak neovlivní, řekl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodávky stíhaček MiG-29, které Varšava a Bratislava oznámily ve čtvrtek a dnes, jsou podle něj jen dalším důkazem o rostoucím zapojení členských států NATO do konfliktu.
Podle dohody Slovensko předá Ukrajině deset migů s motory a další tři stíhačky bez motorů; tyto tři stroje byly dlouhodobě mimo provoz. Náčelník generálního štábu slovenské armády Daniel Zmeko řekl, že Ukrajina stíhačky použije pro zajištění protivzdušné obrany státu a zneškodňování střel s plochou dráhou letu. Rusko ve stávajícím konfliktu opakovaně útočilo raketami na ukrajinské cíle.
„Tyto migy poskytujeme Ukrajině k tomu, aby ochránila civilisty před množstvím bomb, které dopadají na jejich domy a kvůli kterým lidé na Ukrajině umírají,“ řekl premiér Eduard Heger.
„Jak jsme opakovaně uváděli, dodávky tohoto vojenského vybavení nemohou ovlivnit výsledek speciální vojenské operace, ale mohou představovat další problémy pro samotnou Ukrajinu a Ukrajince,“ řekl Peskov s odkazem na oficiální termín, který Moskva pro svou vojenskou agresi na Ukrajině používá.
„Samozřejmě bude během speciální vojenské operace veškeré toto vybavení zničeno,“ dodal mluvčí.
Ve čtvrtek polský prezident Andrzej Duda oznámil, že jeho země v nejbližších dnech předá Ukrajině čtyři letouny sovětské výroby MiG-29. Dodávku 13 stíhaček následně dnes ráno schválila slovenská vláda. Slovensko své migy loni vyřadilo z provozu. Duda uvedl, že polské letouny jsou provozuschopné.
Bratislava a Varšava podle Peskova dokazují, nakolik je NATO zapojené do války na Ukrajině, a dodávku stíhaček mluvčí označil za „zbavování se starého a nepotřebného vybavení“. Členové Severoatlantická aliance Kyjevu od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu poskytují vojenskou, finanční a další pomoc.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce Slovensko předčasně přestalo používat loni po ruské invazi na Ukrajinu a dohodlo se s Českem a Polskem na pomoci při zajištění svého vzdušného prostoru do doby, než Bratislava dostane objednané americké stíhačky F-16. Mezitím Slovensko také přestalo školit piloty na migy a země podle Nadě ani nemá na tyto stroje náhradní díly. Ministr dodal, že na Ukrajině je továrna na opravu strojů Mig-29.
Některé členské země NATO zaujaly vůči možným dodávkám stíhaček na Ukrajinu naopak opatrný postoj. Spojené státy, které už poskytly Kyjevu různou vojenskou techniku, opakovaně vyloučily možnost předání svých stíhaček Ukrajině.
