EU kývla na 10. balík sankcí proti Rusku, zasáhne i propagandisty. Zelenskyj chce udeřit na Rosatom
Evropská unie dnes oficiálně schválila další, už desátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Nová opatření zasáhnou banky, export technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývoz ruských surovin. Rozšíří se také sankční seznam, na nějž přibyde 121 jmen jednotlivců a organizací, pro které platí omezení nakládat s majetkem a zákaz cest do unie.
Na nových sankcích se dohodli velvyslanci členských zemí EU v pátek, tedy v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, formálně je unie přijala dnes. Schvalování bylo tentokrát komplikovanější než obvykle, protože země se nedokázaly shodnout na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem.
Omezení ruského exportu
Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty. EU by měla dohodu formálně schválit během soboty.
„EU stojí jednotně za Ukrajinou a ukrajinským lidem. Budeme dále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedlo švédské předsednictví k přijetí sankcí. Evropská komise navrhla desátou sadu sankcí začátkem února.
Skupina zemí si však vyjednala rozsáhlé výjimky například s ohledem na výrobu pneumatik, kterou by podle nich omezení zasáhlo. Pro Varšavu však byly výjimky příliš velké.
Polský velvyslanec Andrzej Sadoš podle agentury PAP po jednání prohlásil, že dohoda je podmíněná a je spojená se splněním některých dodatečných požadavků.
„Budeme dál zvyšovat tlak na Rusko - a budeme to dělat tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl dnes v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Máme teď k dispozici vůbec nejdalekosáhlejší sankce, které pomáhají ztenčit válečný arzenál Ruska a těžce dopadají na jeho ekonomiku,“ napsala na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
Nová sankční sada počítá s odpojením bank Alfa a Tinkoff od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které Írán dodává Rusku. Na seznam individuálních sankcí mají přibýt například činitelé odpovědní za násilné deportace.
„Tlak na ruského agresora se musí zvýšit: očekáváme rozhodné kroky proti Rosatomu a ruskému jadernému průmyslu, více tlaku na armádu a bankovní sektor,“ uvedl v reakci na přijetí desátého balíku unijních sankcí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Očekáváme další zintenzivnění tlaku a restrikcí, obzvlášť v oblasti jaderného průmyslu a aktivit Rosatomu,“ uvedl rovněž na twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Rosatom je ruský státní koncern se zaměřením na jadernou energetiku.
