Fiala o roce války: Barbarství a překročené meze! Ukrajina musí zvítězit i kvůli Buče
24. únor 2022 změnil Evropu. Ve videu k výročí války na Ukrajině to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zdůraznil, že Ukrajina musí vyhrát, protože Rusko se dopouští barbarství a překročilo všechny meze. Zmínil v této souvislosti ukrajinská města jako Buča nebo Mariupol, kde Rusové napáchali ohromné škody. Fiala své video opatřil ukrajinskými titulky a Ukrajincům vzkázal, že Česko vždy bude jejich přítelem.
„24. únor 2022 změnil Evropu. Rusko zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo válku, ve které překročilo všechny meze lidskosti,“ řekl Fiala ve videu, které natočil k výročí invaze. „Buča, Mauriupol, Kramatorsk a stovky dalších míst se staly symbolem boje mezi civilizací a barbarstvím. I kvůli tomu musí Ukrajina zvítězit,“ podotkl premiér, který se následně obrátil přímo k Ukrajincům.
„Vážení přátelé, je obdivuhodné, že ruskému tlaku vzdorujete už celý rok. A chci vás ujistit, že v České republice máte přátele, kteří vám budou vždycky pomáhat,“ sdělil Fiala.
Výročí si připomínají také další ústavní činitelé. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) upozornil, že Senát k příležitosti roku války promítá fotografie přímo z Ukrajiny od novinářky Majdy Slámové. „Putin může zemi rozjezdit tanky, může ji rozstřílet raketami, ale na Ukrajině nikdy nevyhraje,“ napsal rázně Vystrčil.
„Zítra to bude rok od chvíle, co Rusko v Evropě rozpoutalo válku. Rok od chvíle, co se Ukrajina začala statečně bránit agresorovi. Rok od chvíle, co umírají nevinní lidé kvůli zločinci,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Vítězství světla nad temnotou a dobra nad zlem“
Stejně jako před rokem, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny, i dnes zahrál Orchestr Národního divadla v Praze ukrajinskou hymnu na podporu země ve válce. K podpoře válkou zmítané Ukrajiny se v předvečer zahájení válečného konfliktu kromě první české scény rozhodla i mnohá další divadla napříč celou zemí. Dnešního setkání na piazzetě Národního divadla se zúčastnili ministr kultury Martin Baxa (ODS), chargé d'affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj a ředitel Národního divadla Jan Burian.
„Ukrajina vnímá a cítí, že Česká republika je naším spolehlivým přítelem,“ řekl Usatyj a poděkoval české vládě, parlamentu, samosprávám i neziskovým organizacím a občanům, že stojí při Ukrajině a budou s ní až do společného vítězství, „vítězství světla nad temnotou a dobra nad zlem“. Poděkoval českému státu také za pomoc jak při dodávkách zbraní, tak při poskytování humanitární pomoci. „Děkuji vám, drazí Češi, nikdy nezapomeneme na podanou ruku v nejtěžších dobách ukrajinských dějin,“ řekl.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
