Nejnaléhavější téma! Šéfové diplomacie EU řeší munici pro Ukrajinu, Borrell varoval před selháním
Státy Evropské unie musí rychle dodávat Ukrajině munici, aby uspěla ve válce s Ruskem. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož budou ministři projednávat možnost společných nákupů zbraní a munice. Proberou také desátý balík sankcí proti Rusku, v jehož detailech se ale zatím země neshodují a jeho schválení je podle Borrella dnes nejisté. Naproti tomu by měli přijmout sankce proti íránským představitelům za porušování lidských práv.
Zástupci unijních vlád se scházejí čtyři dny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, k němuž EU směřuje schválení nových sankcí. Ukrajinské vedení zároveň žádá západní spojence o rychlé dodávky zbraní a munice, která armádě napadené země dochází.
„Tohle je nejnaléhavější téma. Pokud nyní selžeme, je výsledek války ohrožen,“ prohlásil Borrell. Ukrajina podle něj potřebuje hlavně dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, aby se mohla vyrovnat intenzitě ruské palby, která činí až 50 000 ran denně.
Ministři proberou plán, který při nedávném summitu navrhla estonská premiérka Kaja Kallasová a který má Borrellovu podporu. Unijní země by podle tohoto návrhu měly společně poptávat potřebné zbraně a munici, což má přesvědčit zbrojní průmysl k navýšení výroby a urychlit zásobování armád včetně té ukrajinské. Na jednání podle svého vyjádření nedorazí ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který měl kolegům osobně přiblížit další aktuální potřeby své země.
Ministři se budou bavit i o sankcích, na jejichž detailní podobě se ale zatím státy neshodují. Například litevský ministr Gabrielius Landsbergis před jednáním prohlásil, že by se měly vztahovat i na ruský jaderný průmysl, s čímž ale nesouhlasí Maďarsko a další země spoléhající na dodávky jaderného paliva či technologií z Ruska.
Ministři před samotným začátkem schůzky posnídali s ruským opozičníkem Garrim Kasparovem, s nímž pohovoří o situaci oponentů režimu prezidenta Vladimira Putina. „Bavili jsme se o tom, jak více podporovat ruskou demokratickou občanskou společnost. Česko pomáhá a je připraveno dělat více,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc. Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský. „Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal. Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala. „Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
