Stíhačky pro Ukrajinu? Polsko je připravené dodat MiG-29. Jen ale s podporou dalších členů NATO
Polsko je připravené Ukrajině poskytnout k obraně proti ruské invazi stíhačky MiG-29, ale jen pokud bude v této podpoře součástí širší koalice zemí v Severoatlantické alianci (NATO). Dnes to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, který tak zopakoval již známé polské stanovisko, informovala agentura Reuters.
Polsko poprvé nabídlo, že stíhací letouny MiG-29 Ukrajině poskytne už v prvních týdnech invaze. Polské ministerstvo zahraničí 8. března 2022 oznámilo, že je připravené přemístit všechny své stíhačky sovětské konstrukce MiG-29 na americkou základnu Ramstein v Německu, odkud by prostřednictvím NATO byly předány Ukrajině. Návrh tehdy zavrhnul Bílý dům s tím, že by šlo o „vysoce riskantní krok“. V prvních týdnech invaze se vojenská pomoc západních zemí pro Ukrajinu omezovala především na munici, ruční zbraně a jiné vojenské vybavení.
Nyní, o téměř rok později, kdy západní státy Kyjevu přislíbily dodání moderních bojových tanků, je debata o poskytnutí stíhacích letounů ukrajinské armádě napříč NATO živější. Stále pokročilejší vojenské pomoci se dožaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který i na základě západních zpravodajských informací očekává novou ruskou ofenzivu s větším využitím ruského letectva.
Polsko je nicméně připravené stíhačky poskytnout jen v součinnosti s NATO a bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby i například německý ministr obrany Boris Pistorius ve svých prohlášeních v uplynulých dnech dali najevo, že dodávka stíhaček Kyjevu je předmětem diskuse, není však v dohledné době v plánu.
Ukrajina podle úřadů v ruské Kurské oblasti narušila velikonoční příměří. Krátce po jeho začátku podle nich ukrajinský dron zranil tři lidi.
„Naši se vrací domů,“ potvrdil výměnu zajatců i Kyjev, tedy prezident Volodymyr Zelenskyj. „175 vojáků. Vojáci ozbrojených sil, příslušníci Národní gardy, pohraniční stráže. Vojáci, poddůstojníci a důstojníci. A sedm civilistů,“ napsal na Telegramu.
„Naši vojáci bránili Ukrajinu na různých frontách: v Mariupolu i u Černobylské jaderné elektrárny, na doněckém, luhanském, charkovském, chersonském, záporožském, sumském, kyjevském a kurském směru. Mezi nimi jsou i zranění. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022,“ dodal.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Do vlasti se podle ministerstva vrací také sedm civilistů z Kurské oblasti.
Do tohoto regionu na západě Ruska vpadla předloni v srpnu ukrajinské vojska, která Rusové za podpory severokorejských vojáků vytlačili za hranice až na jaře následujícího roku.
Ukrajinská strana se k výměně zajatců zatím nevyjádřila.
