Generál varuje před Wagnerovci: Bojují o své místo v Kremlu, krev pro ně nic neznamená
Ruská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, jejíž žoldnéři bojují společně s řadovou ruskou armádou na Ukrajině, je soupeřem, který budí obavy, a představuje model, který se jistě bude rozvíjet. Řekl to náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Polovojenskou organizaci označil za ukázku nástroje hybridní války, píše AFP.
Wagnerova skupina kdysi působila v utajení a její zakladatel Jevgenij Prigožin dříve dokonce popíral, že organizace existuje. Nyní ovšem oligarcha s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina zcela otevřeně mluví o jejím angažmá na Ukrajině. Prigožinovi žoldnéři v minulosti prosazovali zájmy Moskvy na Blízkém východě a v částech Afriky a dnes vedou ruskou ofenzívu u východoukrajinského Bachmutu.
„Podívejme se na milici Wagner, na to, co teď předvádí,“ uvedl generál Schill při dnešním setkání s novináři. Skupina se podle něj snaží vybojovat „své místo v Kremlu“ a ukazuje při tom, že je „obávaným nepřítelem“. Milice „je schopna zaplatit v krvi velmi vysokou cenu,“ řekl Schill.
Odkazoval tím zřejmě na zprávy o vysokých ztrátách při ruských operacích, do nichž je Wagnerova skupina zapojena. Televize CNN o víkendu zveřejnila rozhovory se dvěma Rusy, kteří se do řad milice dostali z ruského vězení, kde Prigožin v uplynulých měsících verboval nové bojovníky. Muži, které na sklonku loňského roku zajali Ukrajinci, popsali, že za několik týdnů na frontě byli svědky desítek úmrtí včetně incidentu, při kterém velení popravilo muže odmítajícího provést rozkaz k útoku.
Schill označil Wagnerovce za typ nástroje, který se pohybuje na hraně válečného konfliktu a „nutně se bude rozvíjet“. „Prosazují se nebo se prosadí všechny soukromé vojenské organizace? Pravděpodobně ne, tady je přítomná míra státní podpory,“ citovala francouzského generála AFP.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
„Pravděpodobně jsme na stejném přelomu ér, jako byl ten při pádu berlínské zdi... Dochází k novému zpochybňování mezinárodního práva v podobě, která vykrystalizovala po druhé světové válce. Určitý počet zemí nám říká: ‚Vaše právo je volitelné, západní, my ho zpochybníme‘,“ řekl Schill.
