Generál varuje před Wagnerovci: Bojují o své místo v Kremlu, krev pro ně nic neznamená
Ruská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, jejíž žoldnéři bojují společně s řadovou ruskou armádou na Ukrajině, je soupeřem, který budí obavy, a představuje model, který se jistě bude rozvíjet. Řekl to náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Polovojenskou organizaci označil za ukázku nástroje hybridní války, píše AFP.
Wagnerova skupina kdysi působila v utajení a její zakladatel Jevgenij Prigožin dříve dokonce popíral, že organizace existuje. Nyní ovšem oligarcha s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina zcela otevřeně mluví o jejím angažmá na Ukrajině. Prigožinovi žoldnéři v minulosti prosazovali zájmy Moskvy na Blízkém východě a v částech Afriky a dnes vedou ruskou ofenzívu u východoukrajinského Bachmutu.
„Podívejme se na milici Wagner, na to, co teď předvádí,“ uvedl generál Schill při dnešním setkání s novináři. Skupina se podle něj snaží vybojovat „své místo v Kremlu“ a ukazuje při tom, že je „obávaným nepřítelem“. Milice „je schopna zaplatit v krvi velmi vysokou cenu,“ řekl Schill.
Odkazoval tím zřejmě na zprávy o vysokých ztrátách při ruských operacích, do nichž je Wagnerova skupina zapojena. Televize CNN o víkendu zveřejnila rozhovory se dvěma Rusy, kteří se do řad milice dostali z ruského vězení, kde Prigožin v uplynulých měsících verboval nové bojovníky. Muži, které na sklonku loňského roku zajali Ukrajinci, popsali, že za několik týdnů na frontě byli svědky desítek úmrtí včetně incidentu, při kterém velení popravilo muže odmítajícího provést rozkaz k útoku.
Schill označil Wagnerovce za typ nástroje, který se pohybuje na hraně válečného konfliktu a „nutně se bude rozvíjet“. „Prosazují se nebo se prosadí všechny soukromé vojenské organizace? Pravděpodobně ne, tady je přítomná míra státní podpory,“ citovala francouzského generála AFP.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
„Pravděpodobně jsme na stejném přelomu ér, jako byl ten při pádu berlínské zdi... Dochází k novému zpochybňování mezinárodního práva v podobě, která vykrystalizovala po druhé světové válce. Určitý počet zemí nám říká: ‚Vaše právo je volitelné, západní, my ho zpochybníme‘,“ řekl Schill.
