Měsíce nepromluví a schovávají hračky: S traumatem z války se potýká 75 procent ukrajinských dětí
Následkem ruské invaze se nyní s psychickými problémy a traumatem potýká přes 75 procent ukrajinských dětí, uvádí tamní úřady. Psychologové nejčastěji hovoří o depresích a úzkostech, některé děti dokonce v důsledku války přestaly mluvit. Většina ukrajinských žáků ale navzdory válečné krizi dále chodí do školy, přes internet se pak připojují i děti, které s rodinou uprchly do zahraničí. Mladý Jurij se při okupaci Buči stal svědkem vraždy svého otce, o pár měsíců později nastoupil na armádní univerzitu.
„Pracovala jsem s holčičkou, která šest měsíců nemluvila,“ řekla pro server RadioFreeEurope ukrajinská dětská psycholožka Maryna Romanenková. „Měla jsem tu chlapce, který si schovával věci. Kdykoli dostal hračku, schoval ji do skříně. Ale to všechno pominulo. Začali mluvit a přestali ukrývat věci. Potřebují jen čas, klid a milující rodiče. Laskavost je to, na čem v těžkých časech záleží.“
Maksym z Mariupolu se s rodinou dočasně přestěhoval do Itálie, k výuce v ukrajinské škole se připojuje přes internet. „V italské škole je to těžší, protože tam nemám kamarády,“ konstatoval chlapec. „V ukrajinské škole jsem potkal nové kamarády.“ Chlapec doufá, že se v budoucnu bude moci přestěhovat zpět do rodné země.
Místo útěku se přidal k vojákům
Jurij pochází z ukrajinské Buči, která se v prvních týdnech války stala jedním z prvních terčů ruského útoku. Během několika týdnů byly umučeny a zabity stovky tamních obyvatel včetně Jurijova otce. Jeho smrt navíc viděl na vlastní oči. Chlapec strávil dlouhou dobu v péči psychologů, než se opět postavil na nohy a přihlásil se do školy. Rozhodl se pro vojenskou univerzitu.
„Je to vysoká škola s vojenským výcvikem. Nosí vojenské uniformy,“ popsala Jurijova matka Alla Nečiporenková. „Když ji dostal, nebyl si tím zprvu jistý, ale pak, když jel metrem, ostatní cestující se na něj dívali s obdivem. To ho povzbudilo.“
„Nemám v úmyslu někdy opustit Ukrajinu,“ konstatoval mladý muž.
Dámou proti Rusku
Světová šampionka v dámě Valeria se rozhodla s Rusy válčit po svém. Od loňského léta využívá svých schopností a vybírá tak příspěvky pro ukrajinskou armádu. „Chtěla jsem pomoct našim vojákům,“ vysvětlila. „Zeptala jsem se mámy, co můžu udělat, a máma se mě zeptala, co umím nejlíp. Odpověděla jsem: ‚Hrát dámu‘.“
Valeria nyní tráví veškerý svůj volný čas v ulicích, kde vyzývá kolemjdoucí ke hře. Každý, kdo prohraje, musí přispět na armádu. Dochází přitom dál do školy. „Během jakékoli hodiny se může rozeznít siréna. Musíte nechat všechno za sebou a běžet do úkrytu,“ popisovala. „Kdyby raketa zasáhla školu, nedej bože, to by byl konec.“
Svůj život si Valeria představuje na Ukrajině. „Chtěla bych tu žít. A chtěla bych, aby i moje děti žily na Ukrajině.“ Zemi dosud muselo kvůli válce opustit asi 500 tisíc dětí.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Trumpovu snahu o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.
Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli v uplynulých dnech připravily osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulý týden o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.
Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. „Po měsících diskusí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod,“ uvedla v projevu před europoslanci.
Zároveň nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. „Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku,“ řekla šéfka EK.
Ukrajina podle ní potřebuje pevné, dlouhodobé a věrohodné bezpečnostní záruky. Dohoda rovněž musí zachovávat suverenitu Ukrajiny včetně toho, aby si mohla zvolit zahraničněpolitický směr, kterým se bude chtít vydat. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ zopakovala.
