Měsíce nepromluví a schovávají hračky: S traumatem z války se potýká 75 procent ukrajinských dětí
Následkem ruské invaze se nyní s psychickými problémy a traumatem potýká přes 75 procent ukrajinských dětí, uvádí tamní úřady. Psychologové nejčastěji hovoří o depresích a úzkostech, některé děti dokonce v důsledku války přestaly mluvit. Většina ukrajinských žáků ale navzdory válečné krizi dále chodí do školy, přes internet se pak připojují i děti, které s rodinou uprchly do zahraničí. Mladý Jurij se při okupaci Buči stal svědkem vraždy svého otce, o pár měsíců později nastoupil na armádní univerzitu.
„Pracovala jsem s holčičkou, která šest měsíců nemluvila,“ řekla pro server RadioFreeEurope ukrajinská dětská psycholožka Maryna Romanenková. „Měla jsem tu chlapce, který si schovával věci. Kdykoli dostal hračku, schoval ji do skříně. Ale to všechno pominulo. Začali mluvit a přestali ukrývat věci. Potřebují jen čas, klid a milující rodiče. Laskavost je to, na čem v těžkých časech záleží.“
Maksym z Mariupolu se s rodinou dočasně přestěhoval do Itálie, k výuce v ukrajinské škole se připojuje přes internet. „V italské škole je to těžší, protože tam nemám kamarády,“ konstatoval chlapec. „V ukrajinské škole jsem potkal nové kamarády.“ Chlapec doufá, že se v budoucnu bude moci přestěhovat zpět do rodné země.
Místo útěku se přidal k vojákům
Jurij pochází z ukrajinské Buči, která se v prvních týdnech války stala jedním z prvních terčů ruského útoku. Během několika týdnů byly umučeny a zabity stovky tamních obyvatel včetně Jurijova otce. Jeho smrt navíc viděl na vlastní oči. Chlapec strávil dlouhou dobu v péči psychologů, než se opět postavil na nohy a přihlásil se do školy. Rozhodl se pro vojenskou univerzitu.
„Je to vysoká škola s vojenským výcvikem. Nosí vojenské uniformy,“ popsala Jurijova matka Alla Nečiporenková. „Když ji dostal, nebyl si tím zprvu jistý, ale pak, když jel metrem, ostatní cestující se na něj dívali s obdivem. To ho povzbudilo.“
„Nemám v úmyslu někdy opustit Ukrajinu,“ konstatoval mladý muž.
Dámou proti Rusku
Světová šampionka v dámě Valeria se rozhodla s Rusy válčit po svém. Od loňského léta využívá svých schopností a vybírá tak příspěvky pro ukrajinskou armádu. „Chtěla jsem pomoct našim vojákům,“ vysvětlila. „Zeptala jsem se mámy, co můžu udělat, a máma se mě zeptala, co umím nejlíp. Odpověděla jsem: ‚Hrát dámu‘.“
Valeria nyní tráví veškerý svůj volný čas v ulicích, kde vyzývá kolemjdoucí ke hře. Každý, kdo prohraje, musí přispět na armádu. Dochází přitom dál do školy. „Během jakékoli hodiny se může rozeznít siréna. Musíte nechat všechno za sebou a běžet do úkrytu,“ popisovala. „Kdyby raketa zasáhla školu, nedej bože, to by byl konec.“
Svůj život si Valeria představuje na Ukrajině. „Chtěla bych tu žít. A chtěla bych, aby i moje děti žily na Ukrajině.“ Zemi dosud muselo kvůli válce opustit asi 500 tisíc dětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
