Putinův „trest“ za sankce a podporu Ukrajiny. Do nového roku popřál jen trojici evropských lídrů
Ruský prezident Vladimir Putin popřál vše nejlepší do nového roku z evropských lídrů jen svému běloruskému spojenci Alexandru Lukašenkovi, svému srbskému protějšku Aleksandaru Vučičovi a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Vyplývá to z oznámení, které bylo uveřejněné na webu Kremlu. V loňském roce přál také představitelům řady dalších evropských zemí včetně Česka, podotkla agentura TASS.
Vztahy Ruska s většinou evropských zemí se prudce zhoršily poté, co ruská vojska před zhruba deseti měsíci vpadla na Ukrajinu. Evropská unie přijala ve snaze zastavit ruskou agresi na Ukrajině několik souborů sankcí, které Moskva v mediálním prostoru často vykresluje jako snahu o zničení nebo ponížení Ruska.
Ve zdravici zaslané Orbánovi Putin podle Kremlu podtrhl, že nehledě na složitou mezinárodní situaci si vztahy mezi Maďarskem a Ruskem uchovaly pozitivní dynamiku. Orbán opakovaně protiruské sankce kritizoval.
V přání Vučičovi pak ruský lídr uvedl, že Bělehrad a Moskva v letošním roce rozvíjely vztahy zakládající se na principech strategického partnerství. Rusy a Srby v něm označil za bratrské národy. Srbsko, které je zatím kandidátem na členství v Evropské unii, se odmítlo k západním sankcím proti Moskvě připojit.
V blahopřání tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi zdůraznil ruský vůdce podle komuniké Kremlu, že se vzájemně výhodné vztahy obou zemí dynamicky rozvíjejí bez ohledu na složitou mezinárodní situaci. V končícím roce se prý podařilo výrazně rozšířit spolupráci v mnoha oblastech a Putin je přesvědčen, že se spolupráci bude dařit dále rozvíjet.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Turecko je členským státem Severoatlantické aliance a kandidátem na členství v Evropské unii, nepřidalo se však k západním sankcím proti Rusku. Ankaře se daří udržovat dobré vztahy s Moskvou, přestože zájmy obou zemí se často kříží, ať v Sýrii, Libyi a také na Ukrajině, které Turecko mimo jiné poskytlo pro ukrajinské obránce důležité drony Bayraktar a bez velkého rozruchu i další zbraně, a to podle názoru pozorovatelů bez obvyklé západní podmínky, že je Ukrajina nenasadí na ruském území. Ankara se ale také stále pokouší zprostředkovat rusko-ukrajinské rozhovory a přispěla k uzavření dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí.
Putin neposlal novoroční přání vůdcům „nikoliv přátelských zemí“, což mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vysvětlil jednak tím, že Rusko s nimi fakticky nemá nyní žádné kontakty, jednak „nikoliv přátelskými“ kroky, které tyto státy ustavičně podnikají. Poblahopřál však bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi, povšiml si list Kommersant. Putin podle Kremlu poslal přání také bývalému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu, bývalému kazachstánskému prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi a také někdejším arménským prezidentům Robertu Kočarjanovi a Seržovi Sargsjanovi.
