Putinův „trest“ za sankce a podporu Ukrajiny. Do nového roku popřál jen trojici evropských lídrů
Ruský prezident Vladimir Putin popřál vše nejlepší do nového roku z evropských lídrů jen svému běloruskému spojenci Alexandru Lukašenkovi, svému srbskému protějšku Aleksandaru Vučičovi a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Vyplývá to z oznámení, které bylo uveřejněné na webu Kremlu. V loňském roce přál také představitelům řady dalších evropských zemí včetně Česka, podotkla agentura TASS.
Vztahy Ruska s většinou evropských zemí se prudce zhoršily poté, co ruská vojska před zhruba deseti měsíci vpadla na Ukrajinu. Evropská unie přijala ve snaze zastavit ruskou agresi na Ukrajině několik souborů sankcí, které Moskva v mediálním prostoru často vykresluje jako snahu o zničení nebo ponížení Ruska.
Ve zdravici zaslané Orbánovi Putin podle Kremlu podtrhl, že nehledě na složitou mezinárodní situaci si vztahy mezi Maďarskem a Ruskem uchovaly pozitivní dynamiku. Orbán opakovaně protiruské sankce kritizoval.
V přání Vučičovi pak ruský lídr uvedl, že Bělehrad a Moskva v letošním roce rozvíjely vztahy zakládající se na principech strategického partnerství. Rusy a Srby v něm označil za bratrské národy. Srbsko, které je zatím kandidátem na členství v Evropské unii, se odmítlo k západním sankcím proti Moskvě připojit.
V blahopřání tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi zdůraznil ruský vůdce podle komuniké Kremlu, že se vzájemně výhodné vztahy obou zemí dynamicky rozvíjejí bez ohledu na složitou mezinárodní situaci. V končícím roce se prý podařilo výrazně rozšířit spolupráci v mnoha oblastech a Putin je přesvědčen, že se spolupráci bude dařit dále rozvíjet.
Vojenský soud v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Doněcku odsoudil k trestům odnětí svobody v rozmezí od 1,5 roku až 12 let čtyři ruské vojáky za vraždu čtyřiašedesátiletého Američana Rusella Bentleyho, který bojoval na straně Moskvy proti Ukrajině. Informovala o tom dnes BBC na svém ruskojazyčném webu a ruské agentury.
Prezident a premiéři sedmi zemí EU v dopise naléhají na Evropskou unii, aby urychleně dosáhla dohody o reparační půjčce pro Kyjev zajištěné zmrazenými ruskými aktivy v unii. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi a šéfce Evropské komise podepsali litevský prezident a premiéři Estonska, Finska, Irska, Lotyšska, Polska a Švédska.
Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov ráno uvedl, že ukrajinské hlavě státu dnes poskytne kompletní informace o jednání s Američany a všechny příslušné dokumenty.
Umerov, který na Ukrajině působí jako předseda ukrajinské bezpečnostní rady, jednal podle ruskojazyčné verze BBC společně s náčelníkem generálního štábu Jurijem Hnatovem s americkými zástupci na Floridě tři dny, podle Reuters to byly dva dny. Ve svém dnešním příspěvku na platformě Telegram Umerov Američanům vyjádřil vděk za konstruktivní práci. „Primárním úkolem ukrajinského týmu bylo získat od americké strany úplné informace o jejich rozhovoru v Moskvě a všechny aktuální návrhy, aby bylo možné je detailně probrat s prezidentem Ukrajiny,“ uvedl.
Turecko je členským státem Severoatlantické aliance a kandidátem na členství v Evropské unii, nepřidalo se však k západním sankcím proti Rusku. Ankaře se daří udržovat dobré vztahy s Moskvou, přestože zájmy obou zemí se často kříží, ať v Sýrii, Libyi a také na Ukrajině, které Turecko mimo jiné poskytlo pro ukrajinské obránce důležité drony Bayraktar a bez velkého rozruchu i další zbraně, a to podle názoru pozorovatelů bez obvyklé západní podmínky, že je Ukrajina nenasadí na ruském území. Ankara se ale také stále pokouší zprostředkovat rusko-ukrajinské rozhovory a přispěla k uzavření dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí.
Putin neposlal novoroční přání vůdcům „nikoliv přátelských zemí“, což mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vysvětlil jednak tím, že Rusko s nimi fakticky nemá nyní žádné kontakty, jednak „nikoliv přátelskými“ kroky, které tyto státy ustavičně podnikají. Poblahopřál však bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi, povšiml si list Kommersant. Putin podle Kremlu poslal přání také bývalému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu, bývalému kazachstánskému prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi a také někdejším arménským prezidentům Robertu Kočarjanovi a Seržovi Sargsjanovi.
