Česko součástí „čtvrté říše“, pokus o vraždu Putina a kolaps EU: Bláznivé předpovědi lidí z Kremlu
Nejbližší kolegové ruského prezidenta Vladimira Putina včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova přišli s predikcemi na příští rok. Česká republika a další země se podle nich spojí s Německem do „čtvrté říše“, NATO se pokusí o vraždu ruského vůdce, Británie se znovu připojí k Evropské unii a způsobí její kolaps a Severní Irsko se připojí k Irské republice. S bizarními předpověďmi se připojil i bývalý prezident a aktuální místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, podle kterého se rozpadnou Spojené státy v důsledku občanské války.
Medveděv veřejně prohlásil, že Putin čelí přímé hrozbě, konkrétně se o jeho zavraždění mají pokusit členské země Severoaltantické aliance (NATO). Kromě toho dále uvedl, že by se v příštím roce mohly od USA oddělit státy Kalifornie a Texas po rozpoutání občanské války. Mezi jeho predikce patří i vize o kolapsu EU, který zapříčiní opětovné připojení Velké Británie.
Exprezident Medveděv dále hovořil o vítězství miliardáře Elona Muska v amerických prezidentských volbách, načež by byl dosazen do čela států, které budou po občanské válce spadat pod republikánskou vládu.
Vznik čtvrté říše a gilotinový útok na Kreml
S vlastními předpověďmi kromě dalších Putinových přátel a kolegů přispěl i Lavrov, ministr své předtuchy sdělil státní zpravodajské agentuře TASS. V roce 2023 nás podle něj čeká „vznik čtvrté říše složené z Německa, Polska, České republiky, Slovenska, Rumunska, zbytků Ukrajiny s centrem v Kyjevě a dalších vyvrhelů“. Čtvrtou říši by mohly doplnit i pobaltské země.
Lavrov se mimo jiné přidal k tvrzení Medveděva a pro TASS uvedl, že USA otevřeně plánují zabití ruského vůdce. „Washington je napřed před ostatními, anonymní funkcionáři z Pentagonu přímo vyslovili výhrůžky o tom, že na Kreml vyšlou gilotinový útok, což je popravdě vyhrožování pokusem o zavraždění ruského prezidenta,“ pronesl. Na jeho slova upozornil britský server DailyMail.
„Pokud někdo opravdu má takové nápady, tak by se měl dotyčný zamyslet nad možnými následky takových plánů,“ dodal Lavrov. „Politický směr Západu, který je namířen na naprosté potlačení Ruska, je extrémně nebezpečný. Nese to s sebou riziko přímého ozbrojeného konfliktu jaderných mocností.“
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
