Vitalij (14) popsal deset dnů v ruské mučírně: Zavázané oči a rány elektrickým proudem!
Deset dní hrůzy a beznaděje si prožil teprve čtrnáctiletý Ukrajinec Vitalij. Rusové ho odvlekli do mučírny, kde si hoch vytrpěl strašnou bolest. Po propuštění o děsivých zážitcích promluvil na kameru.
„Závazali nám oči a přes hlavu hodili pytel,“ vzpomínal Vitalij na to, co se dělo, když ho Rusové společně s jeho strýcem odvlekli z vesnice poblíž Chersonu. „Vzali nás do takového úkrytu, bylo nás tam dohromady třináct,“ popsal mladý Ukrajinec ve videu sdíleném ukrajinskou aktivistkou Olenou Haluškovou.
Jak Vitalij dále popisoval, Rusové jeho a další spoluvězně mučili elektrickým proudem. Hoch byl svědkem toho, jak se jednomu ze zadržovaných vlivem mučení zastavilo srdce. „Jen ho vzali a hodili zpátky do cely,“ popsal. „Abyste to přežili, musíte opravdu chtít. Pokud to vzdáte, zemřete,“ vysvětlil chlapec.
Rusové se jeho samotného ptali, jestli a kde má ukryté zbraně. „Probíjeli mě proudem a ptali se pořád dokola,“ popsal jejich praktiky. Po chlapci mezitím pátrali jeho zoufalí rodiče. Okupanti naštěstí po deseti dnech hocha propustili a ke svým blízkým se mohl vrátit.
O mučírnách, kde byly týrány i děti, promluvil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. „V Chersonské oblasti jsme našli deset mučíren, z toho čtyři ve městě Cherson,“ řekl Lubinec. „V jedné z mučíren jsme našli oddělenou místnost, celu, kde byly drženy děti, dokonce i okupanti ji tak nazývali, dětská cela,“ dodal ombudsman. Cela se od sousedních místností lišila pouze tím, že na podlaze ležely tenké rohože, popsal.
V celách se podle Lubince ocitly děti, které v očích okupantů kladly odpor. Čtrnáctiletý chlapec například za fotografování zničené ruské vojenské techniky. Na děti byl činěn psychologický nátlak. Vojáci jim například tvrdili, že je rodiče opustili, a už se nikdy nevrátí, popsal metody Lubinec.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
