Vitalij (14) popsal deset dnů v ruské mučírně: Zavázané oči a rány elektrickým proudem!
Deset dní hrůzy a beznaděje si prožil teprve čtrnáctiletý Ukrajinec Vitalij. Rusové ho odvlekli do mučírny, kde si hoch vytrpěl strašnou bolest. Po propuštění o děsivých zážitcích promluvil na kameru.
„Závazali nám oči a přes hlavu hodili pytel,“ vzpomínal Vitalij na to, co se dělo, když ho Rusové společně s jeho strýcem odvlekli z vesnice poblíž Chersonu. „Vzali nás do takového úkrytu, bylo nás tam dohromady třináct,“ popsal mladý Ukrajinec ve videu sdíleném ukrajinskou aktivistkou Olenou Haluškovou.
Jak Vitalij dále popisoval, Rusové jeho a další spoluvězně mučili elektrickým proudem. Hoch byl svědkem toho, jak se jednomu ze zadržovaných vlivem mučení zastavilo srdce. „Jen ho vzali a hodili zpátky do cely,“ popsal. „Abyste to přežili, musíte opravdu chtít. Pokud to vzdáte, zemřete,“ vysvětlil chlapec.
Rusové se jeho samotného ptali, jestli a kde má ukryté zbraně. „Probíjeli mě proudem a ptali se pořád dokola,“ popsal jejich praktiky. Po chlapci mezitím pátrali jeho zoufalí rodiče. Okupanti naštěstí po deseti dnech hocha propustili a ke svým blízkým se mohl vrátit.
O mučírnách, kde byly týrány i děti, promluvil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. „V Chersonské oblasti jsme našli deset mučíren, z toho čtyři ve městě Cherson,“ řekl Lubinec. „V jedné z mučíren jsme našli oddělenou místnost, celu, kde byly drženy děti, dokonce i okupanti ji tak nazývali, dětská cela,“ dodal ombudsman. Cela se od sousedních místností lišila pouze tím, že na podlaze ležely tenké rohože, popsal.
V celách se podle Lubince ocitly děti, které v očích okupantů kladly odpor. Čtrnáctiletý chlapec například za fotografování zničené ruské vojenské techniky. Na děti byl činěn psychologický nátlak. Vojáci jim například tvrdili, že je rodiče opustili, a už se nikdy nevrátí, popsal metody Lubinec.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
