Ze školy u Chersonu si udělali mučírnu: Ředitel popsal teror Rusů i výbušné pasti, které tu nechali
Během okupace mětské osady Archanhelské v Chersonské oblasti si Rusové přeměnili jednu z místních škol na svou základnu, výuka se zde tedy nekonala. Kdyby zůstalo u základny… vzdělávací instituce se ale stala místem teroru. Podle ředitele školy Oleha Sobčuka tam okupanti vodili místní na výslechy, ty se pak často změnily v mučení, řekl v rozhovoru s reportéry stanice Svobodná Evropa.
Město Rusové opustili v říjnu, když se stahovali před ukrajinskou protiofenzivou, v regionu po sobě však zanechali těžkou stopu, zničená města a otřesené místní obyvatelstvo. Sobčuk vzal reportéry Svobodné Evropy do budovy zemědělské školy. „Ruské jednotky do našeho města vnikly 15. března a zůstaly zde 7 měsíců,“ načal ředitel školy. Právě ze zmiňované školy si udělali okupanti svou hlavní centrálu.
„Žili ve sklepech, kde byl k dispozici kryt. Viděl jsem je, jak si tam nesli ukradené přímotopy, počítače a další vybavení,“ to si pak také odvezli, když z oblasti prchali. „Naložili to poté do náklaďáků,“ objasnil Sobčuk, který ve škole pracoval 25 let. Do školy se po osvobození regionu zase vrátil. To, co ve své škole viděl, ho rozplakalo.
Drsné výslechy a zastrašovací metody
„Jak jsem říkal, vtrhli sem 15. března, hned druhý den do školy začali přivádět místní, jednoho po druhém. V prvním patře okupanti měli mučící místnost. Tam lidi vyslýchali, ptali se jich, jestli jsou součástí ukrajinského odboje, místní domobrany. Chtěli vědět, kolik ukrajinských jednotek je v oblasti, kdo jim pomáhal a tak dále. Vím o případu, kdy ruský voják jednomu z obyvatel přiložil pistol ke kolenu. S hlavní uhnul na poslední chvíli a pak vystřelil,“ popsal Sobčuk.
„Dokolečka opakovali: Kde jsou ukrajinské jednotky? Kde jsou? Okupanti mysleli, že jsou blízko,“ metoda míření na kolena vyslýchaných byla podle něj velmi častá. Šlo jim prý hlavně o šokový faktor, málokdy se stalo, že by někoho skutečně postřelili. Když se Rusové stahovali, školu a okolí zaminovali, zanechali za sebou místo plné výbušných pastí.
„Jeden z ukrajinských vojáků byl zraněn, když se snažil vyzvednout naši vlajku,“ vyjevil Sobčuk. „Utrhlo mu to ruku, byl vážně zraněný. Ta vlajka byla totiž zaminovaná,“ objasnil Ukrajinec. Značná část Chersonské oblasti zůstává okupována. Hlavní město regionu Cherson a jeho obyvatelé trpí. Velkoměsto bylo osvobozeno v listopadu, od té doby je pravidelným cílem ruského ostřelování.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
