Ze školy u Chersonu si udělali mučírnu: Ředitel popsal teror Rusů i výbušné pasti, které tu nechali
Během okupace mětské osady Archanhelské v Chersonské oblasti si Rusové přeměnili jednu z místních škol na svou základnu, výuka se zde tedy nekonala. Kdyby zůstalo u základny… vzdělávací instituce se ale stala místem teroru. Podle ředitele školy Oleha Sobčuka tam okupanti vodili místní na výslechy, ty se pak často změnily v mučení, řekl v rozhovoru s reportéry stanice Svobodná Evropa.
Město Rusové opustili v říjnu, když se stahovali před ukrajinskou protiofenzivou, v regionu po sobě však zanechali těžkou stopu, zničená města a otřesené místní obyvatelstvo. Sobčuk vzal reportéry Svobodné Evropy do budovy zemědělské školy. „Ruské jednotky do našeho města vnikly 15. března a zůstaly zde 7 měsíců,“ načal ředitel školy. Právě ze zmiňované školy si udělali okupanti svou hlavní centrálu.
„Žili ve sklepech, kde byl k dispozici kryt. Viděl jsem je, jak si tam nesli ukradené přímotopy, počítače a další vybavení,“ to si pak také odvezli, když z oblasti prchali. „Naložili to poté do náklaďáků,“ objasnil Sobčuk, který ve škole pracoval 25 let. Do školy se po osvobození regionu zase vrátil. To, co ve své škole viděl, ho rozplakalo.
Drsné výslechy a zastrašovací metody
„Jak jsem říkal, vtrhli sem 15. března, hned druhý den do školy začali přivádět místní, jednoho po druhém. V prvním patře okupanti měli mučící místnost. Tam lidi vyslýchali, ptali se jich, jestli jsou součástí ukrajinského odboje, místní domobrany. Chtěli vědět, kolik ukrajinských jednotek je v oblasti, kdo jim pomáhal a tak dále. Vím o případu, kdy ruský voják jednomu z obyvatel přiložil pistol ke kolenu. S hlavní uhnul na poslední chvíli a pak vystřelil,“ popsal Sobčuk.
„Dokolečka opakovali: Kde jsou ukrajinské jednotky? Kde jsou? Okupanti mysleli, že jsou blízko,“ metoda míření na kolena vyslýchaných byla podle něj velmi častá. Šlo jim prý hlavně o šokový faktor, málokdy se stalo, že by někoho skutečně postřelili. Když se Rusové stahovali, školu a okolí zaminovali, zanechali za sebou místo plné výbušných pastí.
„Jeden z ukrajinských vojáků byl zraněn, když se snažil vyzvednout naši vlajku,“ vyjevil Sobčuk. „Utrhlo mu to ruku, byl vážně zraněný. Ta vlajka byla totiž zaminovaná,“ objasnil Ukrajinec. Značná část Chersonské oblasti zůstává okupována. Hlavní město regionu Cherson a jeho obyvatelé trpí. Velkoměsto bylo osvobozeno v listopadu, od té doby je pravidelným cílem ruského ostřelování.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
