Ze školy u Chersonu si udělali mučírnu: Ředitel popsal teror Rusů i výbušné pasti, které tu nechali
Během okupace mětské osady Archanhelské v Chersonské oblasti si Rusové přeměnili jednu z místních škol na svou základnu, výuka se zde tedy nekonala. Kdyby zůstalo u základny… vzdělávací instituce se ale stala místem teroru. Podle ředitele školy Oleha Sobčuka tam okupanti vodili místní na výslechy, ty se pak často změnily v mučení, řekl v rozhovoru s reportéry stanice Svobodná Evropa.
Město Rusové opustili v říjnu, když se stahovali před ukrajinskou protiofenzivou, v regionu po sobě však zanechali těžkou stopu, zničená města a otřesené místní obyvatelstvo. Sobčuk vzal reportéry Svobodné Evropy do budovy zemědělské školy. „Ruské jednotky do našeho města vnikly 15. března a zůstaly zde 7 měsíců,“ načal ředitel školy. Právě ze zmiňované školy si udělali okupanti svou hlavní centrálu.
„Žili ve sklepech, kde byl k dispozici kryt. Viděl jsem je, jak si tam nesli ukradené přímotopy, počítače a další vybavení,“ to si pak také odvezli, když z oblasti prchali. „Naložili to poté do náklaďáků,“ objasnil Sobčuk, který ve škole pracoval 25 let. Do školy se po osvobození regionu zase vrátil. To, co ve své škole viděl, ho rozplakalo.
Drsné výslechy a zastrašovací metody
„Jak jsem říkal, vtrhli sem 15. března, hned druhý den do školy začali přivádět místní, jednoho po druhém. V prvním patře okupanti měli mučící místnost. Tam lidi vyslýchali, ptali se jich, jestli jsou součástí ukrajinského odboje, místní domobrany. Chtěli vědět, kolik ukrajinských jednotek je v oblasti, kdo jim pomáhal a tak dále. Vím o případu, kdy ruský voják jednomu z obyvatel přiložil pistol ke kolenu. S hlavní uhnul na poslední chvíli a pak vystřelil,“ popsal Sobčuk.
„Dokolečka opakovali: Kde jsou ukrajinské jednotky? Kde jsou? Okupanti mysleli, že jsou blízko,“ metoda míření na kolena vyslýchaných byla podle něj velmi častá. Šlo jim prý hlavně o šokový faktor, málokdy se stalo, že by někoho skutečně postřelili. Když se Rusové stahovali, školu a okolí zaminovali, zanechali za sebou místo plné výbušných pastí.
„Jeden z ukrajinských vojáků byl zraněn, když se snažil vyzvednout naši vlajku,“ vyjevil Sobčuk. „Utrhlo mu to ruku, byl vážně zraněný. Ta vlajka byla totiž zaminovaná,“ objasnil Ukrajinec. Značná část Chersonské oblasti zůstává okupována. Hlavní město regionu Cherson a jeho obyvatelé trpí. Velkoměsto bylo osvobozeno v listopadu, od té doby je pravidelným cílem ruského ostřelování.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
