Summit ministrů EU: Ve hře jsou nové sankce proti Rusku. I Íránu, který popravuje odpůrce
Pokračující ruskou agresí na Ukrajině a potlačováním protirežimních protestů v Íránu se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Evropské unie. Měli by rozšířit sankce proti íránským činitelům odpovědným za omezování lidských práv v blízkovýchodní teokracii. Chystají se hovořit také o novém balíku postihů proti Rusku, který minulý týden navrhla Evropská komise. Zelenou patrně dostane navýšení unijního mírového fondu, z něhož evropský blok financuje dodávky zbraní Ukrajině.
Podpora Ukrajiny a další tlak na Rusko hrají v posledních devíti měsících prim na všech ministerských schůzkách a stejně tomu bude i dnes. Své unijní kolegy na úvod zasedání na dálku informuje o nejnovějším vývoji zimních bojů a potřeb ukrajinských obyvatel i armády ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zástupci vlád členských zemí se poté budou bavit o tom, jak Kyjevu efektivně pomáhat proti útokům na civilisty a energetickou infrastrukturu.
Měli by se shodnout na přidání dvou miliard eur (48,7 miliardy korun) do Evropského mírového nástroje (EPF). Balík schválený před vypuknutím války měl pro období let 2021 až 2027 obsahovat 5,7 miliardy eur na podporu demokracie zejména v mimoevropských státech. EU z něj však již letos uvolnila 3,1 miliardy na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu a fond se výrazně ztenčil.
Vedle schválení nových lidskoprávních sankcí namířených proti íránským činitelům se ministři budou bavit i o íránské vojenské podpoře Ruska. Pohovoří i o nově navržených postizích vůči Rusku, mezi nimiž je například zákaz vývozu pro vojensky využitelné technologie, jako jsou například motory do dronů. Ty by se nově nemohly posílat nejen do Ruska, ale právě ani například do Íránu, který ruskému režimu drony dodává. Na formální schválení postihů ale podle diplomatů patrně nedojde, několik dnů od návrhu komise nestačilo k jejich předjednání.
Lipavský: Musíme vyslat jasný vzkaz
„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ citovala šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou agentura Reuters. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.
„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na dnešní jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. To samé podle něj platí v případě vojenské podpory Ruska.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před americkým velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřilo nesouhlas s tlakem USA na Ukrajinu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Protest nazvaný „Ne Mnichovu 2025: Neprodávejte Ukrajinu!“ se uskutečnil také v Brně, Jičíně, Opavě, České Lípě, Teplicích a Přerově. Akce, na kterou dohlížela policie, vyvrcholila symbolickým kruhem rozsvícených světel a zpěvem ukrajinské a české hymny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.
V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.
Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.
