Summit ministrů EU: Ve hře jsou nové sankce proti Rusku. I Íránu, který popravuje odpůrce
Pokračující ruskou agresí na Ukrajině a potlačováním protirežimních protestů v Íránu se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Evropské unie. Měli by rozšířit sankce proti íránským činitelům odpovědným za omezování lidských práv v blízkovýchodní teokracii. Chystají se hovořit také o novém balíku postihů proti Rusku, který minulý týden navrhla Evropská komise. Zelenou patrně dostane navýšení unijního mírového fondu, z něhož evropský blok financuje dodávky zbraní Ukrajině.
Podpora Ukrajiny a další tlak na Rusko hrají v posledních devíti měsících prim na všech ministerských schůzkách a stejně tomu bude i dnes. Své unijní kolegy na úvod zasedání na dálku informuje o nejnovějším vývoji zimních bojů a potřeb ukrajinských obyvatel i armády ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zástupci vlád členských zemí se poté budou bavit o tom, jak Kyjevu efektivně pomáhat proti útokům na civilisty a energetickou infrastrukturu.
Měli by se shodnout na přidání dvou miliard eur (48,7 miliardy korun) do Evropského mírového nástroje (EPF). Balík schválený před vypuknutím války měl pro období let 2021 až 2027 obsahovat 5,7 miliardy eur na podporu demokracie zejména v mimoevropských státech. EU z něj však již letos uvolnila 3,1 miliardy na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu a fond se výrazně ztenčil.
Vedle schválení nových lidskoprávních sankcí namířených proti íránským činitelům se ministři budou bavit i o íránské vojenské podpoře Ruska. Pohovoří i o nově navržených postizích vůči Rusku, mezi nimiž je například zákaz vývozu pro vojensky využitelné technologie, jako jsou například motory do dronů. Ty by se nově nemohly posílat nejen do Ruska, ale právě ani například do Íránu, který ruskému režimu drony dodává. Na formální schválení postihů ale podle diplomatů patrně nedojde, několik dnů od návrhu komise nestačilo k jejich předjednání.
Lipavský: Musíme vyslat jasný vzkaz
„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ citovala šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou agentura Reuters. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.
„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na dnešní jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. To samé podle něj platí v případě vojenské podpory Ruska.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk.
Čínský prezident v telefonátu s Trumpem také dodal, že všechny strany zapojené ve válce na Ukrajině by se měly snažit, aby zmírnily názorové rozdíly mezi sebou. Čína pravidelně vyzývá k mírovým jednáním, která by respektovala územní celistvost všech zemí, ale Rusko za jeho invazi na ukrajinské území v únoru 2022 nikdy veřejně neodsoudila. Naopak hospodářské, diplomatické a vojenské vztahy mezi Pekingem a Moskvou, které byly silné už před ruskou agresí na Ukrajině, se od té doby ještě posílily.
Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to dnes poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Volodymyr Zelenskyj na facebooku uvedl, že dnes večer očekává od jím vyslané delegace kompletní zprávu o jednání v Ženevě a hlavních bodech, na které se zaměřili partneři Ukrajiny. „Na základě těchto zpráv stanovíme další kroky a jejich načasování. Budeme pokračovat v koordinaci s Evropou a dalšími světovými partnery,“ dodal Zelenskyj.
