Summit ministrů EU: Ve hře jsou nové sankce proti Rusku. I Íránu, který popravuje odpůrce
Pokračující ruskou agresí na Ukrajině a potlačováním protirežimních protestů v Íránu se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Evropské unie. Měli by rozšířit sankce proti íránským činitelům odpovědným za omezování lidských práv v blízkovýchodní teokracii. Chystají se hovořit také o novém balíku postihů proti Rusku, který minulý týden navrhla Evropská komise. Zelenou patrně dostane navýšení unijního mírového fondu, z něhož evropský blok financuje dodávky zbraní Ukrajině.
Podpora Ukrajiny a další tlak na Rusko hrají v posledních devíti měsících prim na všech ministerských schůzkách a stejně tomu bude i dnes. Své unijní kolegy na úvod zasedání na dálku informuje o nejnovějším vývoji zimních bojů a potřeb ukrajinských obyvatel i armády ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zástupci vlád členských zemí se poté budou bavit o tom, jak Kyjevu efektivně pomáhat proti útokům na civilisty a energetickou infrastrukturu.
Měli by se shodnout na přidání dvou miliard eur (48,7 miliardy korun) do Evropského mírového nástroje (EPF). Balík schválený před vypuknutím války měl pro období let 2021 až 2027 obsahovat 5,7 miliardy eur na podporu demokracie zejména v mimoevropských státech. EU z něj však již letos uvolnila 3,1 miliardy na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu a fond se výrazně ztenčil.
Vedle schválení nových lidskoprávních sankcí namířených proti íránským činitelům se ministři budou bavit i o íránské vojenské podpoře Ruska. Pohovoří i o nově navržených postizích vůči Rusku, mezi nimiž je například zákaz vývozu pro vojensky využitelné technologie, jako jsou například motory do dronů. Ty by se nově nemohly posílat nejen do Ruska, ale právě ani například do Íránu, který ruskému režimu drony dodává. Na formální schválení postihů ale podle diplomatů patrně nedojde, několik dnů od návrhu komise nestačilo k jejich předjednání.
Lipavský: Musíme vyslat jasný vzkaz
„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ citovala šéfku německé diplomacie Annalenu Baerbockovou agentura Reuters. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.
„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na dnešní jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. To samé podle něj platí v případě vojenské podpory Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k bytovému domu v Kyjevě, kde ruská raketa zabila 23 lidí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
