Opilý a oteklý Putin šokoval svět. Se skleničkou v ruce se přiznal k válečným zločinům
Ruský prezident Vladimir Putin se během předávání medailí v rámci Dne vlasti zdánlivě přiznal k páchání válečných zločinů na Ukrajině, když ve svém projevu obhajoval útoky na civilní infrastrukturu sousedního státu. V tu dobu byl dle záznamů zřejmě omámený šampaňským. Zemi zároveň obvinil z páchání genocidy v okupovaném Doněcku a dodal, že probíhající válku má na svědomí právě Ukrajina. Vůdce mimo jiné znovu nepřímo pohrozil Západu vypálením jaderných zbraní. „Máme mnohem modernější nástroje než jakákoli jiná země s nukleární silou.“
„Hodně se mluví o našich útocích na energetickou infrastrukturu sousední země. Ano, to děláme. Ale kdo si začal? Kdo zasáhl Krymský most?“ pronesl Putin na předávání ocenění ruským hrdinům v Moskvě. Během rozhovoru se státními médii dodal, že celosvětová kritika útoků, kvůli kterým nyní žijí miliony ukrajinských civilistů bez elektřiny a vody, „nenaruší naše vojenské mise“.
„Každý bojovník v přední linii je mým hrdinou a hrdinou všech našich občanů,“ prohlásil během ceremonie. Na jeho proslov následně reagoval nejmenovaný uživatel twitteru: „Motající se Putin s úšklebkem na tváři a šampaňským v ruce se přiznal k válečnému zločinu – cíleným útokům na Ukrajinu s úmyslem zničit civilní populaci.“
Vůdce byl při svém projevu podle mnohých uživatelů sociálních sítí opilý. Na zdánlivou intoxikaci poukázala i moskevská novinářka Anna Nemcovová, podle které Putin veřejně vystupoval podnapilý poprvé za dobu své vlády.
„Viděli jsme mnoho nahraných focení a natáčení za posledních dvacet let včetně polonahého Putina na koni, Putina létajícího po boku stěhovavých ptáků nebo Putina líbajícího břicho malého chlapce, ale opilé proslovy o ruských raketách zasahujících sousední zemi musely být Putinův vlastní nápad,“ napsala na twitter.
Genocida v Doněcku vinou Ukrajiny
Putin doprovázený ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem, čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, členkou Státní dumy Valentiou Tereškovovou a šéfem Vagnerovců Jevgenijem Prigožinem dále obvinil Ukrajinu z dlouhodobého páchání genocidy v Doněcku. „Odříznutí města a více než milionu obyvatel od vody je aktem genocidy,“ prohlásil. Na Putinův výrok upozornil server Mirror.
Ukrajina významně omezila dodávky vody do Doněcku po událostech z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov a ve městě se usídlili proruští separatisté. Západní země podle ruského vůdce o problematice mlčí. „Jakmile se ale pohneme a nějakým způsobem reagujeme, celým vesmírem se začne šířit rozruch a povyk,“ doplnil.
Nejmodernější nukleární hlavice
Putin ve středu veřejně konstatoval, že válka na Ukrajině je „dlouhý proces“, a potvrdil, že má ruská armáda k dispozici arsenál jaderných zbraní. „Nezbláznili jsme se, jsme si vědomi toho, co nukleární zbraně jsou,“ ujišťoval při televizním vysílání v Moskvě. „Máme jisté nástroje, a ty jsou v mnohem modernějším stavu než v jakémkoli jiném státě s jadernou silou.“
Uvedl ale, že Rusko neplánuje hlavice vypustit do světa. „Nebudeme se jimi ohánět jak žiletkou napříč celým světem.“
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN. V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant na svém webu. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
