Putinovy invaze se obává premiérka Moldávie: „Jsme další na řadě. Nikdo není v bezpečí!“
Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová se obává, že příští země, kterou Putin napadne, bude Moldavsko. V reakci na poslední slova ministra zahraničí Sergeje Lavrova varuje, že „nikdo není v bezpečí.“ Podle analytiků se Kreml snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a separatisty ovládaným Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Píše o tom anglický Daily Mail.
Premiérka Moldavska Natalia Gavrilitaová uvedla, že se velmi obává ruské invaze do Moldavska. Varuje, že žádná země není před Putinem v bezpečí. Její varování přitom přichází v reakci na územní zisky ruské armády na jihovýchodě Ukrajiny poblíž hranic s Moldavskem v poslední době.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov oznámil, že zastřešujícím cílem Moskvy na Ukrajině je odstranit vládu prezidenta Volodomyra Zelenského. Projevil přitom zatím jedny z nejtvrdších vojenských požadavků Kremlu. A mnozí se obávají, zda budou ruské nároky sahat „jen“ na Ukrajinu.
Analytici věří, že Kreml se snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři.
Podněstří je neuznávaný odtržený region podporovaný Ruskem a rozléhá se na úzkém pásu země mezi řekou Dněstr a Moldavsko-Ukrajinskou hranicí. Mezinárodně je Podněstří stále uznáváno jako součást Moldavska.
„Je to zatím hypotetický scénář, ale pokud se vojenské aktivity posunou dále do jihovýchodní části Ukrajiny směrem k Oděse, tak je to samozřejmě důvod k obavám,“ řekla Garvilitaová pro CNN. „Jsme velmi znepokojeni, děláme vše, co je v našich silách abychom udrželi mír a stabilitu a zajistili, že boje nebudou eskalovat,“ dodala.
Země, jako je Moldavsko, která je ústavně neutrální a není členskou zemí NATO, by se bránila mnohem hůř než Ukrajina. Od začátku války na Ukrajině poskytlo Moldavsko útočiště asi půl milionu ukrajinských uprchlíků.
Lavrov v rozhovoru s vyslanci Ligy arabských států na summitu v Káhiře v neděli řekl, že Moskva je odhodlána pomoci Ukrajincům „osvobodit se od břemene tohoto absolutně nepřijatelného režimu.“ Lavrov obvinil Kyjev a jeho západní spojence ze šíření propagandy, která má zajistit, aby se Ukrajina stala „věčným nepřítelem Ruska.“
V červnu udělila EU Moldavsku status kandidátské země. Členství v plném rozsahu bylo podmíněno reformami, jako je boj proti korupci a posílením právního státu.
„Tím, že Moldavsko získalo status kanditátské země na členství v EU, překročilo určitý Rubikon,“ řekl ministr zahraničí separatistického regionu Podněstří Ignaťjev. „Ukončilo to problém budování politických vztahů v určitých společných prostorech, protože toto rozhodnutí učinilo výhradně moldavské vedení, nebylo přijato kolektivně,“ doplnil.
„Nevytvořili jsme žádné překážky pro dodávky obilí v souladu s dohodami podepsanými v Istanbulu,“ uvedl Lavrov. Řekl, že dohody „neobsahují nic, co by nám bránilo pokračovat ve speciální vojenské operaci a ničit vojenskou infrastrukturu a další vojenské cíle“.
Ukrajinský prezidentský úřad v pondělí oznámil, že nejméně dva civilisté byli zabiti a 10 zraněno při ruském ostřelování za předchozích 24 hodin. Ve východní Doněcké oblasti, ohnisku ruské ofenzívy, zasáhlo ruské dělostřelectvo města Avdijivka, Kramatorsk a Kostiantynivka. Nálet na Bachmut poškodil nejméně pět domů. „Rusové používají taktiku spálené země na celém Donbasu. Střílí ze země i ze vzduchu, aby smetli celá města,“ řekl guvernér Doněcku Pavlo Kyrylenko.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil vzrostl na 20, informovali ukrajinští záchranáři. Mezi mrtvými jsou i dvě děti.
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.
