Putinovy invaze se obává premiérka Moldávie: „Jsme další na řadě. Nikdo není v bezpečí!“
Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová se obává, že příští země, kterou Putin napadne, bude Moldavsko. V reakci na poslední slova ministra zahraničí Sergeje Lavrova varuje, že „nikdo není v bezpečí.“ Podle analytiků se Kreml snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a separatisty ovládaným Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Píše o tom anglický Daily Mail.
Premiérka Moldavska Natalia Gavrilitaová uvedla, že se velmi obává ruské invaze do Moldavska. Varuje, že žádná země není před Putinem v bezpečí. Její varování přitom přichází v reakci na územní zisky ruské armády na jihovýchodě Ukrajiny poblíž hranic s Moldavskem v poslední době.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov oznámil, že zastřešujícím cílem Moskvy na Ukrajině je odstranit vládu prezidenta Volodomyra Zelenského. Projevil přitom zatím jedny z nejtvrdších vojenských požadavků Kremlu. A mnozí se obávají, zda budou ruské nároky sahat „jen“ na Ukrajinu.
Analytici věří, že Kreml se snaží vytvořit pozemní spojení mezi územím okupovaným Rusy na jižní Ukrajině a Podněstřím, aby odtrhlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři.
Podněstří je neuznávaný odtržený region podporovaný Ruskem a rozléhá se na úzkém pásu země mezi řekou Dněstr a Moldavsko-Ukrajinskou hranicí. Mezinárodně je Podněstří stále uznáváno jako součást Moldavska.
„Je to zatím hypotetický scénář, ale pokud se vojenské aktivity posunou dále do jihovýchodní části Ukrajiny směrem k Oděse, tak je to samozřejmě důvod k obavám,“ řekla Garvilitaová pro CNN. „Jsme velmi znepokojeni, děláme vše, co je v našich silách abychom udrželi mír a stabilitu a zajistili, že boje nebudou eskalovat,“ dodala.
Země, jako je Moldavsko, která je ústavně neutrální a není členskou zemí NATO, by se bránila mnohem hůř než Ukrajina. Od začátku války na Ukrajině poskytlo Moldavsko útočiště asi půl milionu ukrajinských uprchlíků.
Lavrov v rozhovoru s vyslanci Ligy arabských států na summitu v Káhiře v neděli řekl, že Moskva je odhodlána pomoci Ukrajincům „osvobodit se od břemene tohoto absolutně nepřijatelného režimu.“ Lavrov obvinil Kyjev a jeho západní spojence ze šíření propagandy, která má zajistit, aby se Ukrajina stala „věčným nepřítelem Ruska.“
V červnu udělila EU Moldavsku status kandidátské země. Členství v plném rozsahu bylo podmíněno reformami, jako je boj proti korupci a posílením právního státu.
„Tím, že Moldavsko získalo status kanditátské země na členství v EU, překročilo určitý Rubikon,“ řekl ministr zahraničí separatistického regionu Podněstří Ignaťjev. „Ukončilo to problém budování politických vztahů v určitých společných prostorech, protože toto rozhodnutí učinilo výhradně moldavské vedení, nebylo přijato kolektivně,“ doplnil.
„Nevytvořili jsme žádné překážky pro dodávky obilí v souladu s dohodami podepsanými v Istanbulu,“ uvedl Lavrov. Řekl, že dohody „neobsahují nic, co by nám bránilo pokračovat ve speciální vojenské operaci a ničit vojenskou infrastrukturu a další vojenské cíle“.
Ukrajinský prezidentský úřad v pondělí oznámil, že nejméně dva civilisté byli zabiti a 10 zraněno při ruském ostřelování za předchozích 24 hodin. Ve východní Doněcké oblasti, ohnisku ruské ofenzívy, zasáhlo ruské dělostřelectvo města Avdijivka, Kramatorsk a Kostiantynivka. Nálet na Bachmut poškodil nejméně pět domů. „Rusové používají taktiku spálené země na celém Donbasu. Střílí ze země i ze vzduchu, aby smetli celá města,“ řekl guvernér Doněcku Pavlo Kyrylenko.