„Dceru jsem neviděla 9 měsíců.“ Ukrajinci v mrazech zoufale vyhlíží své blízké z Rusy okupovaných území
Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů.
Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.
Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí dnes sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.
Čtyřicetiletá Olena, která uvedla pouze své křestní jméno a odmítla sdělit příjmení, aby ochránila svou rodinu, řekla, že čeká na svou desetiletou dceru. Žena odjela do Německa za prací jen několik dní před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu a říká, že od té doby ji neviděla.
„Dceru jsem neviděla devět měsíců,“ řekla Olena. „Přála bych si, abych je mohla jet vyzvednout,“ dodala.
Žena, která se představila jako Anastasija, řekla, že je v přístavu, protože doufá, že se dostane přes řeku na území ovládané Ruskem, kde jsou její příbuzní. „Včera (v sobotu) jsem viděla zprávu o evakuaci, ale ukázalo se, že žádné lodě nejsou, a musím se tam dostat sama. Jak to mám udělat? Co mám dělat? Nevím, co si počít,“ řekla. „Bojím se, že tu umřu sama a nikdo se o tom nedozví. Je to děsivé, velmi děsivé,“ dodala Anastasija.
Ruské síly od doby, kdy se stáhly ze západního břehu Dněpru, zesílily dělostřelecké útoky na Chersonskou oblast. Podle ukrajinských představitelů při útocích v regionu zahynuly desítky lidí.
Anastasija uvedla, že domy v její ulici byly v posledních dnech zničeny ruskými raketami. „Situace tam není lepší, jsou tam ti (ruští fašisté), ale, jak říkám, alespoň zemřeme společně,“ dodala žena.
Třiasedmdesátiletý Mykola řekl, že jeho dcera byla náhodou na východním břehu řeky, když byl Cherson osvobozen, a uvízla sama na území ovládaném Rusy. „Teď už se nemůže vrátit,“ řekl. „Chce se vrátit domů. Její dcera a manžel jsou všichni v Chersonu. Musí se nějak dostat zpátky,“ dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
