Čtvrtek 2. února 2023
Svátek slaví Nela, zítra Blažej
Oblačno, déšť se sněhem 4°C

„Dceru jsem neviděla 9 měsíců.“ Ukrajinci v mrazech zoufale vyhlíží své blízké z Rusy okupovaných území

Autor: ČTK, swp - 
4. prosince 2022
19:23

Ukrajinské rodiny v Chersonu dnes čekaly v krutých mrazech na to, zda se jejich blízkým podaří dostat z levého, Rusy okupovaného břehu řeky Dněpr na břeh pravý, který má pod kontrolou Kyjev. Napsala o tom agentura Reuters. Úřady v Chersonské oblasti v sobotu dočasně pozastavily platnost zákazu překračovat řeku. Evakuace je podle nich nezbytná kvůli silnému ruskému ostřelování a očekávanému zintenzivnění bojů. 

Ukrajinci, kteří zůstávají v Ruskem okupované části Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru, mohou na vybraných místech a za denního světla řeku překročit až do pondělního soumraku. Musí se prokázat dokladem o ukrajinském občanství a použít vlastní lodě.

Řeku však dosud nepřekročil jediný člověk, zatímco asi dvacet lidí dnes sklesle čekalo se skupinou vojáků a sanitkou v chersonském přístavu za neustálého zvuku nedalekého ostřelování, píše Reuters.

Čtyřicetiletá Olena, která uvedla pouze své křestní jméno a odmítla sdělit příjmení, aby ochránila svou rodinu, řekla, že čeká na svou desetiletou dceru. Žena odjela do Německa za prací jen několik dní před únorovou invazí Ruska na Ukrajinu a říká, že od té doby ji neviděla.

„Dceru jsem neviděla devět měsíců,“ řekla Olena. „Přála bych si, abych je mohla jet vyzvednout,“ dodala.

Žena, která se představila jako Anastasija, řekla, že je v přístavu, protože doufá, že se dostane přes řeku na území ovládané Ruskem, kde jsou její příbuzní. „Včera (v sobotu) jsem viděla zprávu o evakuaci, ale ukázalo se, že žádné lodě nejsou, a musím se tam dostat sama. Jak to mám udělat? Co mám dělat? Nevím, co si počít,“ řekla. „Bojím se, že tu umřu sama a nikdo se o tom nedozví. Je to děsivé, velmi děsivé,“ dodala Anastasija.

Ruské síly od doby, kdy se stáhly ze západního břehu Dněpru, zesílily dělostřelecké útoky na Chersonskou oblast. Podle ukrajinských představitelů při útocích v regionu zahynuly desítky lidí.

Anastasija uvedla, že domy v její ulici byly v posledních dnech zničeny ruskými raketami. „Situace tam není lepší, jsou tam ti (ruští fašisté), ale, jak říkám, alespoň zemřeme společně,“ dodala žena.

Třiasedmdesátiletý Mykola řekl, že jeho dcera byla náhodou na východním břehu řeky, když byl Cherson osvobozen, a uvízla sama na území ovládaném Rusy. „Teď už se nemůže vrátit,“ řekl. „Chce se vrátit domů. Její dcera a manžel jsou všichni v Chersonu. Musí se nějak dostat zpátky,“ dodal.

Video  Veselí v ulicích Chersonu po odchodu Rusů  - Reuters
Video se připravuje ...

15:42
Dnes

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes řekl, že ruští zbrojaři letos výrazně zvýší své dodávky, aby pomohli armádě „drtivě porazit“ Ukrajinu.

„Naše ozbrojené síly pravidelně dostávají plné dodávky různých typů raket. Dodávky všeho druhu těžké vojenské techniky v roce 2023 výrazně vzrostou,“ uvedl na sociálních sítích Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady a řídí vládní komisi pro výrobu zbraní.

Podle některých západních činitelů a analytiků mohou ruské armádě docházet zásoby poté, co za jedenáct měsíců invaze na Ukrajinu vystřílela miliony dělostřeleckých granátů a tisíce raket, připomíná agentura Reuters. Ruští představitelé taková tvrzení odmítají a tvrdí, že mají dost zdrojů pro pokračování takzvané speciální vojenské operace proti Ukrajině.

15:26
Dnes

Tady jsou další snímky dnešního ostřelování Kramatorsku, při kterém dva lidé zemřeli a dalších sedm lidí bylo zraněno. 

15:02
Dnes

Osmdesát jedna poslanců z 20 zemí vyzvalo Rakousko, aby zabránilo ruské delegaci v účasti na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Přítomnost ruských delegátů by podle nich mohla v době výročí ruské invaze být vnímána jako provokace, uvedl deník Die Presse

Autoři výzvy uvádějí, že rakouská vláda by ruským představitelům, na které se vztahují mezinárodní sankce, neměla udělit víza potřebná pro vstup do země.

„Očekáváme, že budou přijata rozhodnutí, která jejich účasti zabrání,“ stojí v dopise adresovaném mimo jiné spolkovému kancléři Karlu Nehammerovi, ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi či předsedkyni Parlamentního shromáždění OBSE Margaretě Cederfeltové. Účast ruských poslanců přesně rok po začátku „zločinné invaze“ na Ukrajinu by mohla být považována za „provokaci“, argumentují autoři.

Podle deníku Die Presse dopis podepsali delegáti OBSE z Polska, Litvy, Belgie, Česka, Dánska, Estonska, Francie, Gruzie, Islandu, Lotyšska, Německa, Nizozemska, Norska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Švédska, Británie a Ukrajiny.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...
Další videa