Zima jako zbraň: Podle experta se žádná jiná krize neodehrává v takovém chladu jako na Ukrajině
Miliony lidí se na Ukrajině kvůli raketovým útokům ocitly bez proudu, v jejich domovech zavládla zima a tma. Rusko tím udeřilo na ukrajinskou civilní infrastrukturu. „Nemá to nic společného s vojenskými střety, je to bohužel pouze další ukázka teroru proti civilnímu obyvatelstvu,“ řekl Blesk Zprávám vedoucí humanitárních programů z Člověka v tísni Marek Štys.
Sám se z Ukrajiny nedávno vrátil. Ruské útoky na tamní energetické objekty podle něj mohou mít na zemi obrovský dopad v závislosti na tom, jak rychle se Ukrajincům bude dařit opravovat škody.
„Pokud by se Rusku podařilo z velké části narušit dodávky energií, se situací se lépe vyrovná venkov, kde lidé mají kamna a vlastní studnu. Velká města to ale zasáhne. Vezměte si dvacetipatrový panelák, ve kterém nejde elektřina ani voda, nemůžete topit, umýt nádobí, spláchnout ani vyprat. Ty domy budou neobyvatelné, a pokud se tohle ve velkých městech stane, lidé se budou muset přesunout jinam,“ popsal situaci.
Šlo by přitom o miliony Ukrajinců, kteří by měli jen dvě možnosti. Buď se přesunout dále na západní Ukrajinu například do Lvovské, Ivano-Frankivské nebo Zakarpatské oblasti, kde se ale už teď nachází velké množství uprchlíků z východních částí země. Když tam nově příchozí nenajdou místo, nezbude než pokračovat dále do Evropy.
„To je jediná možnost, co by mohli před zimou, která už nastává, udělat. Nezbývá než doufat, že se jim infrastrukturu podaří držet v chodu aspoň provizorním způsobem, přestože škody mohou být značné,“ přiznal Štys.
S velkým týmem, složeným zejména z místních zaměstnanců a partnerů, se humanitární pracovníci na východě země soustředili na akutní pomoc v nově osvobozených oblastech. Ve středních a západních regionech zase pomáhali v uprchlických centrech. Nejdůležitějším tématem jsou teď přípravy na zimu.
„Vybavujeme uprchlická centra, opravujeme poškozené budovy tak, aby se tam lidé mohli vrátit a přečkat zimu. Samozřejmě za předpokladu, že budou energie. Pokud nebudou, tak například paneláková sídliště v Charkově nebo Kyjevě nebudou obyvatelná,“ dodal Štys.
Opravy se skládají zejména ze zasklívání oken vyražených tlakovými vlnami, opravy okenních zárubní a opravy poškozených střech. Na velké rekonstrukce však není v tuto čas ani kapacita, zaměřují se spíš na nejnutnější a rychlé opravy, aby se lidé mohli vrátit. Také distribuují tisíce kamen na pevná paliva.
„Kamna na pevná paliva, která se běžně užívají na venkově, bude v některých oblastech pravděpodobně nutno instalovat i do městských bytů,“ uvedl Štys. Mnoho domácností se ocitlo odříznutých i od přívodu vody, což je mimo jiné problém pro ústřední vytápění.
Válka na Ukrajině se podle Štyse liší od ostatních konfliktů rozsahem krize a množstvím lidí, které zasáhla. „Je tu také klimatický aspekt, v podstatě žádná podobně velká krize se ve světě neodehrává v tak klimaticky složitém, zimním prostředí,“ zdůraznil.
Připomněl pouze silné zemětřesení v Pákistánu, ke kterému v roce 2005 došlo ve vysokých horách uprostřed zimy a sněhu. Teploty pod bodem mrazu tam sehrály výraznou roli, 35 dětí například zemřelo na zápal plic a další stovky lidí kvůli problémům s dýchacími cestami vyhledaly lékařskou pomoc.
Zima jako válečná zbraň
„Přestože jsou Ukrajinci zvyklí na velice tvrdé zimy, takové množství lidí na útěku v teplotách pod bodem mrazu je ve srovnání s jinými konflikty poměrně unikátní. V souvislosti s konflikty v Africe často slýcháme slovní spojení „hlad jako válečná zbraň“, tady vidíme jako válečnou zbraň zimu a chlad používané proti celé ukrajinské populaci,“ zdůraznil Štys.
V zemi kromě domů a bytů opravují také školy. Děti se ale mohou vracet jen do těch, kde se nachází protiletecký kryt, kterých není mnoho, a proto je nutná také pomoc s digitalizací. Velká část ukrajinských dětí se tak i po dvou letech covidu kvůli válce stále učí online. Často k tomu ale nemají dobré vybavení a dostatečně silný internet.
Ruská invaze na Ukrajinu navíc dopadá i na světovou potravinovou krizi. Ukrajina i Rusko jsou klíčoví vývozci obilí a hnojiv do mnoha blízkovýchodních a afrických zemí, avšak prakticky všechny dodavatelské řetězce jsou narušené.
„Vývoz z Ukrajiny se do jisté míry resuscitoval, tyto problémy ale určitě přispějí k tomu, že se potravinová krize v dalších letech stane výrazně složitějším problémem,“ předvídá humanitární expert.
To není nejlepší kombinace s extrémně silným suchem ve východní Africe. Svět navíc zmobilizoval peníze na podporu Ukrajiny, příští rok však podle něj nejspíš nebude dost peněz na další krize třeba v Jemenu či v Etiopii.
Nepřímo se tak ruská válka na Ukrajině přelije i jinam a krizi jiných zemí to zhorší. V posledních letech přitom enormně narostl počet lidí zasažených konflikty i přírodními katastrofami. Globálně sice humanitární financování roste, ne však dost rychle a dostatečně.
Sám Štys už byl svědkem mnoha krizí v Africe, na Blízkém východě nebo v Afghánistánu. Nedávno se také zúčastnil konference Odolnost jako úkol: Jak pomoci lidem v nestabilních oblastech světa čelit komplexním krizím pod taktovkou Fors.
„Přesídlení lidí, kteří musí prchat před konfliktem a zachránit si život, přináší všude nejen podobný set problémů, ale i způsobů jak pomáhat. Jde o náhradní bydlení, zabezpečení jídla, distribuci finanční pomoci a otázky pitné vody, zdravotnictví či školství,“ vyjmenoval.
Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nový balík protiruských sankcí Evropské unie. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že podle jeho informací se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit. Slovenský premiér Robert Fico v červnu řekl, že Bratislava 18. balík sankcí nepodpoří. V pondělí uvedl, že si kvůli tomu telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
„To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené,“ uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. „Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností,“ uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. „Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste,“ uvedl Reesink.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.
Za důležitý faktor stabilizace považuje způsob, jak se v takových zemích chová místní vláda, zda je schopná fungovat a sama pomáhat postižený obyvatelům jako na Ukrajině. V horších případech se ale stává, že vláda může cíleně útočit na vlastní civilní obyvatelstvo. „Postižené země si musí do velké míry pomoct hlavně samy, zahraniční humanitární pomoc jim většinou pouze asistuje překonat nejkritičtější období a postavit se na vlastní nohy.“
Štys má dlouholetou zkušenost z Afghánistánu, kde Člověk v tísni stále působí. „Humanitární potřeby se za poslední roky víceméně nemění. Někdy od roku 2006-7, kdy konflikt s Tálibánem začal opět eskalovat, začalo být zřejmé, že dlouhodobá přítomnost zahraničních vojsk není udržitelná. Vládu se nepodařilo stabilizovat a na vině byla jistě i korupce a nepromyšlené využívání finančních prostředků…,“ zamyslel se Štys.
Afghánský venkov je stále postižený suchem a dopadem klimatických změn, chudobou, nedostatkem pitné vody a zdravotní péče a zdravotnictví a nově i pokračující represí velké části ženské populace. Převzetí vlády Tálibánem ale po 20 letech konfliktu přineslo podle vedoucího humanitárních misí do velké části Afghánistánu dočasný mír.
„Je to obrovský paradox, ale po odjezdu zahraničních vojsk nastal v mnoha oblastech na jihu země klid, lidé se mohou volně pohybovat. Otázka samozřejmě je, jak dlouho tato situace vydrží, když sledujeme rostoucí útoky Islámského státu,“ zakončil Štys.
