Europoslanci ostře: Rusko je stát podporující terorismus. Parlament obratem napadli hackeři
Europoslanci dnes ve Štrasburku schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepise Vagnerovu) skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel. Krátce poté na europarlament zaútočili hackeři.
V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.
Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnešní usnesení europoslanců uvítal. „Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě,“ napsal na twitteru.
„Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová, podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.
Europoslanec Alexander Vondra poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.
Podle europoslance Luďka Niedermayera je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. „Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmražených peněz,“ řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.
V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40.000 válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu,“ stojí dále v rezoluci. Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.
Útok hackerů
Evropský parlament čelí po hlasování kybernetickému útoku, kvůli kterému například nefungují jeho stránky. Uvedli to představitelé této unijní instituce. Podle předsedkyně Roberty Metsolaové se k útoku přihlásila „prokremelská skupina“ hackerů.
„Evropský parlament čelí sofistikovanému kyberútoku. K odpovědnosti se přihlásila prokremelská skupina,“ napsala na twitteru Metsolaová.
Útok potvrdil také kvestor pro informační technologie EP Marcel Kolaja. Podle něj se jedná o útok typu DDoS „vedený zvenku“. Dodal, že technici EP původ útoku zkoumají. Při podobném typu útoku bývají napadené internetové služby nebo stránky zahlceny vysokým množstvím požadavků s cílem znemožnit jejich fungování.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
Spojené státy se zavázaly, že ještě před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina budou konzultovat svůj postoj s evropskými partnery, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že Kyjev musí být zapojen do jakéhokoliv jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině, ale připustil, že před americko-ruským summitem cítí směs obav a nadějí.
Na tento pátek se chystá osobní setkání Putina s Trumpem na Aljašce a Kyjev se obává, že oba vůdci by se mohli pokusit diktovat podmínky ukončení ruské války proti Ukrajině, trvající již 3,5 roku. Zástupci Kyjeva zatím na schůzku pozváni nebyli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jakékoli rozhodnutí bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru a že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.
Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.
Server uvádí příklad ženy ze severního Kyrgyzstánu, která zvažovala, že na polytechnickou školu pošle 16letou dceru. „Myslela jsem, že jde o běžný vzdělávací program, ale když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách (školy) a výrobě dronů, byla jsem šokovaná,“ říká tato žena označovaná jako Samira.
