„Nevedeme dialog s teroristy.“ Starosta Mariupolu věří, že město přestaví
Vadym Boychenko si nedělá iluze. Rusové, říká starosta Mariupolu, nikdy město dobrovolně neopustí. Ale ukrajinská armáda, dodal, je vyžene, píše se na BBC.
Je si tím jistý natolik, že právě v Polsku podepsal dohodu s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) o přestavbě svého zničeného města, až Rusové odejdou. Ve spolupráci se Světovou bankou se zpracovává zpráva, která má vyčíslit škody například na kanalizaci, veřejné dopravě a osvětlení. Jakmile to bude dokončeno, má být vytvořen „Plán obnovy Mariupolu“. Mariupol se zapíše do historie jako jedno z nejvíce bombardovaných, ostřelovaných a raketově ostřelovaných měst od druhé světové války.
Po únorové ruské invazi se celé měsíce drželo tvrdé jádro obránců, většinou v tunelech uvnitř ponurých, dystopických železáren Azovstal ze sovětské éry, zatímco velká část města kolem nich se proměnila v trosky. Odhaduje se, že při obléhání bylo zabito nejméně 20 000 lidí. „Za dva měsíce,“ řekl starosta Boychenko, „ruské jednotky způsobily Mariupolu větší škody než německé jednotky za dva roky okupace během druhé světové války. Ve skutečnosti má 90 % veškeré městské infrastruktury poškození různé závažnosti. 11 z 15 nemocnic bylo zničeno, 39 z 63 škol bylo zničeno, 25 ze 79 školek bylo zcela zničeno.“
Není divu, že starosta už není v Mariupolu, kde má ruská armáda plnou kontrolu. Nyní sídlí v Záporoží, městě kontrolovaném Ukrajinou.
Letos v létě ruská armáda zveřejnila video, na kterém jejich vojenští inženýři přestavují části Mariupolu. Probíhá tedy nový plán obnovy Mariupolu v koordinaci s Rusy? Starosta Boychenko je v tomto bodě velmi důrazný: „To nepřipadá v úvahu. Nevedeme žádný dialog s teroristy, kteří zničili naše město a zabili desítky tisíc obyvatel Mariupolu."
Rusové mají Mariupol pod svou nadvládou. A protože tak dlouho a tvrdě bojovali o podrobení tohoto strategického města, které stojí mezi okupovaným Krymem a východním regionem Donbas na Ukrajině, je nepravděpodobné, že by se ho chtěli snadno vzdát.
Do jara příštího roku se očekává, že se k ruské armádě připojí další desítky tisíc zmobilizovaných ruských vojáků. Starosta Boychenko poukazuje na nedávné osvobození Chersonu. „Očekáváme další postup jižním směrem,“ vysvětlil. „Armáda již řekla, že Rusové budou z naší země vypovězeni přibližně na jaře příštího roku. Věřím v ukrajinské ozbrojené síly, věřím ve svého syna, který dnes slouží a brání naši zemi.“
Mohl by se Mariupol jednoho dne znovu stát velkým městem? „Ano, určitě,“ řekl. „Ve světových dějinách už byly příklady, kdy se města znovuzrodila z válečného popela, například Varšava, Gdaňsk, Rotterdam, Drážďany. S podporou partnerů, jako je EBRD, Světová banka a USAID, není pochyb o tom, že Mariupol ožije a nejen že se vrátí ke své velikosti, ale stane se ještě silnějším."
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
